I.ÚS 208/97 (K okamžiku doručení výzvy k vydání věci)
Z odôvodnenia
Zákon výslovně upravuje pouze nejzazší možnou lhůtu, v níž je nutno nárok uplatnit, a nezabývá se situací, kdy podmínka zákonné výzvy byla obsahově splněna ještě před účinností zákona o mimosoudních rehabilitacích. Z hlediska smyslu a účelu tzv. restitučních zákonů lze dovodit, že tato úprava nevylučuje, aby písemná výzva, doručená povinné osobě před účinností zákona č. 87/1991 Sb., založila - při splnění ostatních zákonných podmínek - právo na vydání věci. V souzeném případu je nutno vzít v úvahu i skutečnost, že výzva ze dne 5. 12. 1990, byť se výslovně odvolává na zákon č. 403/1990 Sb., obsahuje v zásadě všechny nutné náležitosti výzvy podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. Postup obecných soudů, které výzvu podle zákona č. 403/1990 Sb. v daném případě pro uplatnění nároku na vydání předmětných nemovitostí neuznaly, proto Ústavní soud shledal nepřiměřeně formalistickým a ve svých důsledcích porušujícím základní právo stěžovatelů na spravedlivý proces podle hlavy páté Listiny (zejména čl. 36 odst. 1).