I.ÚS 174/98 (Zásada ne bis in idem v trestní věci)
Z odôvodnenia
K porušení zásady "ne bis in idem" může u trestných činů proti brannosti dojít jen při opakovaném odsouzení pro trestný čin nenastoupení služby v ozbrojených silách. Pouze v těchto případech dochází k porušení čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, kde se uvádí: "Nikdo nemůže být stíhán nebo potrestán v trestním řízení podléhajícím pravomoci téhož státu za trestný čin, za který již byl osvobozen nebo odsouzen konečným rozsudkem podle zákona a trestního řádu tohoto státu." Jen při páchání trestného činu nenastoupení služby v ozbrojených silách je zjevné, že určitá osoba v souladu se svými právy vyjádřila své přesvědčení nevykonávat vojenskou službu jednou provždy, a nelze ji proto odsuzovat opakovaně. V případě trestného činu neplnění odvodní povinnosti, kdy nejde o vyjádření vůle nenastoupit vojenskou službu, ale o jiné jednání, kterým se určitá osoba odmítá podrobit přezkoumání zdravotního stavu, což je považováno za trestný čin, však občan nevyjadřuje vůli, resp. trvalý úmysl nevykonávat vojenskou službu, ale neplní (opětovně a jiným jednáním) zákonem stanovené odvodní povinnosti. Ani eventuální trvalé přesvědčení, resp. úmysl občana nikdy nevykonávat vojenskou službu ho neopravňuje k opakovanému neplnění odvodní povinnosti, kdy se v odvodním řízení teprve zjišťuje, zda je osoba vůbec schopna výkonu vojenské služby.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies