Pl.ÚS 27/97 (Soudní přezkum rozhodnutí orgánu státní správy o vyhoštění cizince z území)
Z odôvodnenia
Pro vlastní řízení o vyhoštění zákon č. 123/1992 Sb.,
o pobytu cizinců na území ČSFR, ve znění zákona č. 190/1994 Sb.
a zákona č. 150/1996 Sb., nestanoví postup, kterým by bylo
respektování překážek vyhoštění (§ 18 citovaného zákona)
zajištěno v případě, že k nim státní orgán nepřihlédne. Pokud
tedy tento zákon, v souvislosti s jím stanovenými podmínkami
a překážkami vyhoštění, zároveň nestanoví postup zajišťující
jejich respektování při samotném rozhodování o vyhoštění, je
třeba považovat napadené ustanovení § 32 odst. 2 tohoto zákona,
vylučující možnost soudního přezkumu takového rozhodnutí za
stavu, kdy podle ustanovení § 16 odst. l citovaného zákona je
možno užít správního uvážení, a kdy se podle § 16 odst. 3
citovaného zákona na řízení o vyhoštění nevztahují obecné
předpisy o správním řízení, za odporující čl. 2 odst. 3 Ústavy
ČR, jakož i jemu korespondujícímu čl. 2 odst. 2 Listiny, podle
nichž lze státní moc uplatňovat jen v mezích stanovených zákonem
a způsobem, který zákon stanoví. Vyloučením možnosti přezkumu
rozhodnutí o vyhoštění soudem je za těchto podmínek současně dán
i rozpor napadeného ustanovení s čl. 36 odst. l Listiny, který
zaručuje každému právo na stanovený postup při domáhání se svých
práv u soudu či jiného orgánu.