IV.ÚS 313/98 (e kvalifikačním předpokladům žalobcova zaměstnance, který za něho jedná u soudu podle § 250a občanského soudního řádu)
Z odôvodnenia
Ústavní soud se již dříve vyjádřil k problematice obsahové a hodnotové náplně právnického vzdělání bývalých absolventů Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti ve svém nálezu sp. zn.
Pl. ÚS 7/95 vyhlášeném pod č. 225/1995 Sb. , i když v souvislosti s kvalifikačními předpoklady pro výkon advokacie. Ústavní soud v citovaném nálezu zvažoval, zda vzdělání na některé z fakult Vysoké školy SNB je či není obsahově shodné se vzděláním na právnické fakultě a dospěl k závěru, že nelze dovodit shodu cílů, obsahu a metod výuky, jakož i požadavků kladených na studenty Vysoké školy SNB v porovnání se studenty právnických fakult. Zřízení Vysoké školy SNB nebylo chápáno jako náhrada právnické fakulty, ale jako prostředek ke zvýšení kvalifikace nikoli univerzálně-právní, ale rezortně-specifické. Smyslem a účelem povinného zastoupení podle § 250a občanského soudního řádu je, aby žalobci, který sám nemá právnické vzdělání nebo u kterého tohoto vzdělání nedosáhl jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná, se dostalo kvalifikované právní pomoci advokáta, kterým podle zákona o advokacii může být po splnění dalších požadavků jen absolvent právnické fakulty vysoké školy. Je-li tedy v takovém případě stanoveno zastoupení advokátem, je třeba v zájmu kvalifikovaného zastoupení požadavek univerzálního právnického vzdělání vztáhnout i na jiného zástupce, který je zmocněn za žalobce jednat, v tomto případě na jeho zaměstnance.