IV.ÚS 295/96 (Poučovací povinnost soudu ve věci důkazního břemena)
Z odôvodnenia
Stěžovatelé v průběhu řízení před obecnými soudy sice samy neoznačili, resp. nenavrhli důkazy, jimiž by měl být prokázán obsah původních smluv, tvrdili však jejich neplatnost. Měly proto obecné soudy ( v daném případě specifickém tím, že původní smlouvy byly uzavřeny před více jak 30 lety, a nelze vyloučit, že se tak stalo ještě za účinnosti zákona č. 115/1953 Sb., o právu autorském, a předmětný film nebyl od roku 1968 do roku 1992 z cenzurních důvodů promítán) zvolit postup podle § 120 odst. 2 o.s.ř. a pokusit se obsah smluv zjistit pomocí důkazů nepřímých, případně stěžovatele vyzvat k označení potřebných důkazů. V tomto směru měli být stěžovatelé ve smyslu ustanovení § 5 o.s.ř. soudem poučeni, když důkazní břemeno je institutem práva procesního. Pokud se tak nestalo, nebyla ze strany soudu zatím právům stěžovatelů poskytnuta dostatečná ochrana.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies