III.ÚS 162/98 (K povaze jiného než meritorního rozhodnutí odvolacího soudu v trestním řízení)
Z odôvodnenia
Výkladem ustanovení § 141 odst. 2 tr.ř., zejména z pohledu
ústavně právních hledisek, lze bezpochyby dospět k závěru, že
v případech, kdy rozhodování odvolacího soudu se netýká samotného
předmětu řízení o stížnosti, tedy rozhodnutí o věci samé - kauzy
(tedy např. právě rozhodnutí o námitce podjatosti soudců
nadřízeného soudu nebo jeho rozhodnutí o vzetí obviněného do
vazby), jde o rozhodnutí, kdy právě soud odvolací přebírá úlohu
přezkumného orgánu. V naznačených případech je totiž nutné, aby
odvolací soud vydal další (jiné) rozhodnutí, a to v postavení
soudu I. stupně. Obecně totiž usnesením rozhodují soudy o způsobu
a průběhu řízení, přesto však rozhodnutí shora popisovaná
(podjatost, vazba) jsou tak zásadní, že vždy proti nim (jako výraz
jejich závažnosti) zákon připouští opravný prostředek - stížnost.