I.ÚS 25/98 (Vydání majetkového podílu podle § 13 zákona č. 42/1992 Sb.)
Z odôvodnenia
Ústavní soud přihlédl i ke smyslu transformačního zákona, který spočívá nejen v umožnění alternativní zemědělské výroby mimo existující zemědělská družstva, ale i v zachování stávajících družstevních zemědělských podniků tak, aby byly schopny další činnosti. Výklad, který v ústavní stížnosti razí stěžovatel (tj. posuzování lhůt pro vydání majetkového podílu dle ustanovení § 13 transformačního zákona nikoliv podle postavení převodce, nýbrž podle postavení nabyvatele příslušných pohledávek), by v konečném důsledku mohl vést ke spekulacím, neboť nelze vyloučit, že by v některých případech původní oprávněný - který sám neprovozuje zemědělskou výrobu a měl by tedy nárok na vydání majetkového podílu až po 7 letech - převedl svoji pohledávku vůči právnické osobě na jiný subjekt, jenž je podnikatelem ve smyslu § 13 odst. 2 zákona č. 42/1992 Sb. v platném znění nebo provozuje zemědělskou výrobu (v případě zemědělského družstva), a má tedy nárok na vydání majetkového podílu do 90 dnů.