I.ÚS 257/96 (Existence nápadně nevýhodných podmínek v případě cenové regulace)
Z odôvodnenia
Pokud stěžovatelka namítala porušení svých práv na
spravedlivý soud spočívající v tom, že o celém jejím případu
rozhodoval výlučně názor jediné soudní instance - čímž se prý
dostala do nerovného postavení ve srovnání s právy ostatních
občanů - Ústavní soud konstatuje, že řízení ve správním soudnictví
je podle platného zákona řízením jednoinstančním bez přípustnosti
dalších opravných prostředků. Ostatně nerovnost nelze namítat tam,
kde zákon stanoví pro všechny subjekty, jež lze zahrnout pod
rozsah konkrétního právního předpisu, stejné podmínky. Ve správním
soudnictví soudy přezkoumávají zákonnost rozhodnutí a jsou vázány
skutkovým stavem tak, jak byl zjištěn správním orgánem. Soud je
ovšem povinen posoudit (§ 250j odst. 2 o.s.ř.), zda zjištění
skutkového stavu je dostačující k posouzení věci a zda zjištění
skutkového stavu, z něhož vycházelo rozhodnutí správního orgánu,
není v rozporu s obsahem spisů. Porušení těchto povinností však
zjištěno nebylo.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies