I.ÚS 141/98 (K právnímu úkonu učiněnému v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek)
Z odôvodnenia
Objektivní existenci tísně a nápadně nevýhodných podmínek v
době právního úkonu je třeba posuzovat vždy konkrétně podle
okolností daného případu,
- pro aplikaci obou uvedených pojmů je třeba respektovat
restituční charakter obou zákonů (č. 87/1991 Sb., č. 229/1991
Sb., v platném znění) spolu se specifickými rysy perzekuce a
postupu porušujícího obecně uznaná lidská práva a svobody
zejména v tom, že nikdo nesmí být svévolně zbaven majetku,
- restituční zákon je třeba vzhledem k historickým i faktickým
podmínkám chápat jako lex specialis, kterým stát vrací majetek
fyzickým osobám - vlastníkům či jejich právním nástupcům, jimž
byl majetek odňat zásahem státu, i když jen jako částečné
odčinění křivd, které utrpěli; nejen ustanovení, ale i koncepci
příslušných restitučních předpisů, je nutno jako specifikum
respektovat,
- pojem tísně je třeba interpretovat v širších souvislostech a
tedy i v závislosti na politickém nátlaku let 1948 - 1989.
Tento politický nátlak nelze chápat jako jednorázový akt, ale
jako dlouhodobý proces, jehož výsledkem bylo to, že fyzická
osoba, jako vlastník věci, učinila ve vztahu k ní právní úkon,
který by v právním státě neučinila.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies