IV.ÚS 205/97 (K otázce majetkové křivdy způsobené nesprávnou aplikací dekretu prezidenta republiky č. 108/1945)
Z odôvodnenia
Politický nátlak nelze chápat jen jako jednorázový akt, ale
rovněž jako dlouhodobý proces, jehož výsledkem bylo to, že fyzická
osoba neučinila ani nemohla učinit právní úkon, jaký by v právním
státě nepochybně učinila. Není-li pochyb o tom, že stěžovatelův
otec se nemohl svého dědického podílu, jako náhradní dědic na bázi
institutu tzv. svěřenského náhradnictví, ujmout vlivem jednání
státu a jeho mocenských orgánů a jejich aktů, vydaných v tzv.
rozhodném období, a je-li tak naplněna skutková podstata
restitučního důvodu uvedeného v ustanovení § 6 odst. 2 zákona č.
87/1991 Sb., potom neexistují důvody, proč by k nápravě takové
evidentní křivdy nemohlo dojít i ve vztahu k jeho dědici, tedy ve
vztahu ke stěžovateli. Tento výklad je v souladu i s preambulí
k zákonu č. 87/1991 Sb., v níž se deklaruje snaha zmírnit následky
majetkových a jiných křivd z období let 1948 - 1989, i když
s vědomím, že tyto křivdy, a to i na občanech německé národnosti,
nelze nikdy napravit zcela.