III.ÚS 337/97 (K rozhodování soudu o prodloužení vazby)
Z odôvodnenia
2) Po vrácení věci státnímu zástupci k došetření soudem
nezačíná nové přípravné řízení, nýbrž se věc vrací do stavu
přípravného řízení (§ 191 odst. 2 tr. ř.). Jelikož se věc vrací do
stavu přípravného řízení a nezačíná přípravné řízení nové, vyplývá
z toho, že rovněž v případě dalšího trvání vazby (o čemž je
v případě předběžného projednání obžaloby obligatorně rozhodováno
- § 192 tr. ř.) se bez jakýchkoli pochybností jedná o omezení
osobní svobody, které v daném okamžiku nezačíná, nýbrž pokračuje,
a to ve stadiu přípravného řízení. Z tohoto důvodu se na něj
vztahuje časové vymezení, vyplývající z příslušných rozhodnutí
soudů o vzetí do vazby, resp. o prodloužení vazby, a to právě ve
vztahu k prvotnímu omezení osobní svobody. Pokud se soudy
v souvislosti s vrácením věci do přípravného řízení musí zabývat
tím, ve kterých směrech je třeba přípravné řízení doplnit a které
skutečnosti je třeba objasnit, popřípadě které úkony je třeba
provést (§ 191 odst. 1 tr. ř.), a ve vazebních věcech zároveň
rozhodnout o dalším trvání vazby, není možné z pohledu čl. 8 odst.
5 Listiny a § 71 odst. 2 tr. ř. tak učinit bez konkrétního
stanovení nezbytně nutné doby vazby.