I.ÚS 67/97 (K restitučnímu zákonodárství, in concreto ke vztahu zákona o soudní rehabilitaci a zákona o mimosoudních rehabilitacích)
Z odôvodnenia
Rozpor mezi oběma zákony je jen rozporem zdánlivým. Na
ustanovení zákona o soudní rehabilitaci, zejména na ono ustanovení
znamenající působnost ex tunc, nelze pohlížet jako by
neexistovalo, ale zároveň ani jako by mělo přednost před
ustanoveními zákona o mimosoudních rehabilitacích. Jejich
interpretaci je třeba uvést do vzájemného souladu, i když přinese
závěry jinak v právním řádu neobvyklé, jako zákonem předvídané
zásahy do vlastnických práv, např. v důsledku ochrany nabytí
vlastnictví, jež bylo nabyto v dobré víře při důsledném dodržení
okruhu povinných a oprávněných osob. Interpretace musí vycházet ze
smyslu a účelu obou zákonů a brát zřetel na cíle, jichž chtěl
zákonodárce touto právní úpravou dosáhnout.