Pl.ÚS 24/96 (Jednoroční prekluzivní lhůta v zákoně o mimosoudních rehabilitacích - rovnost v právech dle čl. 1 LZPS)
Z odôvodnenia
Rozšíření okruhu osob oprávněných domáhat se vydání věci
podle ustanovení § 5 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních
rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, a to nálezem pléna
Ústavního soudu ČR ze dne 12. 7. 1994 ve věci sp. zn. Pl. ÚS
3/94, nezměnilo nic na diskriminaci těch osob, jejichž nárok již
nemůže být uspokojen vzhledem ke lhůtám uvedeným v citovaném
ustanovení, jakož i v ustanovení § 5 odst. 2 zákona. Ustanovení
§ 5 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb. v části uvedené za poslední
větnou čárkou, znějící "do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto
zákona", je proto v rozporu s článkem 1 Listiny, zaručujícím
rovnost v právech, jakož i z dalších důvodů konstatovaných
v citovaném nálezu pléna Ústavního soudu. Zrušení tohoto
ustanovení nejen není v rozporu s principem tzv. nabytých práv,
ale nezakládá ani nepřípustnou retroaktivitu. Uspokojené oprávněné
osoby ocitají se totiž v procesu aplikace citovaného zákona zcela
neodvratitelně v pozici očekávání, že budou vystaveny evidentnímu
riziku redukce rozsahu jejich již uspokojeného nároku, a to ve
prospěch neuspokojených oprávněných osob.