III.ÚS 207/95 (K rozhodnému právnímu řádu, kterým se řídí věcná práva k nemovitostem a právní poměry dědické podle z. č. 97/1963 Sb.)
Z odôvodnenia
Pokud je nepochybné, že nemovitý majetek, který je předmětem
restitučního řízení, se vždy nalézal a nalézá na území tehdejší
ČSSR, nyní České republiky, je potřebné za této situace vzít
v úvahu ustanovení mezinárodního práva soukromého. V daném případě
tedy volit postup z hlediska zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním
právu soukromém a procesním, když mezinárodní smlouva mezi Českou
republikou a Rakouskou republikou, podle které by v daném případě
mohlo být postupováno, neexistuje. Takto tedy ve smyslu citovaného
zákona jeho § 17 se řídí dědické poměry právním řádem státu, jehož
byl zůstavitel příslušníkem v době smrti. I dle § 5 téhož zákona
věcná práva k nemovitostem se řídí (není-li zvláštním předpisem
stanoveno jinak) právem místa, kde se věc nalézá (lex rei sitae).