II.ÚS 186/95 (K otázce použití § 11 zákona o půdě. K povinnosti pozemkového úřadu vydat rozhodnutí v mezích své pravomoci)
Z odôvodnenia
II.
Při interpretaci § 11 odst. 7 zák. č. 229/1991 Sb. Ústavní
soud zdůrazňuje, že pozemkový úřad je orgánem státní správy a jako
takový musí plnit úkoly svěřené mu zák. č. 284/1991 Sb.
a v návaznosti na § 14 se řídit § 3 odst. 3 zák. č. 71/1967 Sb.,
v němž je upravena povinnost správních orgánů zabývat se každou
věcí, což dále znamená, že musí ve smyslu § 11 odst. 7 zák. č.
229/1991 Sb. rozhodnout, neboť výkon státní správy je hlavním
smyslem jeho existence. Opačný výklad, totiž že je ponecháno na
vůli pozemkového úřadu, zda dle § 11 odst. 7 zák. č. 229/1991 Sb.
rozhodne, by znamenal, že zákonodárce zmocnil pozemkový úřad
k libovůli, což nelze připustiti, a to zejména s odkazem na čl.
2 odst. 3 Ústavy a jemu korespondující čl. 2 odst. 2 Listiny,
v němž se uvádí, že státní moc slouží všem občanům a lze ji
uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví
zákon.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies