III.ÚS 101/95 (Zásada, že návrh na zrušení právního předpisu podaný spolu s ústavní stížností, musí sdílet její osud, je-li odmítnuta.)
Z odôvodnenia
Byla-li ústavní stížnost odmítnuta ( § 43 odst. 1 lit. c) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu), musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu vzneseného ve smyslu § 74 zákona č. 182/1993 Sb. Je-li totiž samotná ústavní stížnost zjevně neopodstatněná a tedy věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad vedl by ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu ( § 64 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb. ) zcela nežádoucím způsobem přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění - nejsouce ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni - nemají.