Pl.ÚS 9/94 (Nabývání státního občanství ČR státními občany SR - právo opce občanů zaniknuvší ČSFR)
Z odôvodnenia
3. Česká republika řešila otázku nabývání státního občanství
České republiky vnitrostátním předpisem, kterým je zákon č.
40/1993 Sb., ve znění zákona č. 272/1993 Sb., kde je obsažena
zásada předcházení vzniku dvojího státního občanství a zamezení
vzniku bezdomovectví. Takto bylo navázáno na právní úpravu platnou
na území ČSFR a ukázalo, že skutečnosti, že obdobné zásady jsou
uplatněny i v právních předpisech jiných evropských států. Nutno
zdůraznit, že dnem vzniku samostatných států, a to České
a Slovenské republiky se státní občané jednoho státu dostávají do
postavení cizince na území státu druhého. Česká republika jako
samostatný stát si může tedy stanovit podmínky pro nabytí
občanství zcela nezávisle na právní úpravě jiného státu. Toto
právo bylo vyjádřeno přijetím zákona č. 40/1993 Sb., ve znění
zákona č. 272/1993 Sb., ve kterém mimo jiné bylo stanoveno
i nabytí státního občanství cizincem. Vztah žadatele o občanství
musí být odpovídajícím způsobem vyjádřen (tedy vztah k ČR, a to
nejen k území, ale musí být i objektivizován k ČR jako takové).
Právě toto vyjádření je obsaženo v podmínkách, za kterých bylo lze
státní občanství ČR nabýt. Znovu nutno opakovat, že každý
suverénní stát má právo stanovit podmínky, za kterých lze získat
jeho občanství.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies