I.ÚS 131/93 (Podmínky pro podání ústavní stížnosti)
Z odôvodnenia
Příslušnost Ústavního soudu k projednávání ústavní stížnosti, týkající se prodloužení trvání vazby Nejvyšším soudem České republiky, je dána, protože podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., jež je třeba považovat za lex specialis, má fyzická nebo právnická osoba podle § 87 odst. 1 písm. d) Ústavy právo obrátit se s ústavní stížností na Ústavní soud, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Byla přitom splněna podmínka, aby byly vyčerpány všechny prostředky, které zákon k
ochraně práva poskytuje, neboť rozhodnutí Nejvyššího soudu je konečné, jakož i podmínka, aby šlo o zásah orgánu veřejné moci, protože Nejvyšší soud, jako každý soud uvedený v čl. 90 a násl. Ústavy, je orgánem veřejné moci, speciálně moci soudní.