K nutnosti prihliadnuť k dedičskej nespôsobilosti ex offo; k nemožnosti dohody dedičov, aby sa na dedičskú nespôsobilosť neprihliadalo
I. Dědická nezpůsobilost nastává ze zákona (ex lege); soud (soudní komisař) k ní přihlíží z úřední povinnosti. Je vyloučeno, aby se dědici „dohodli“, že dědická nezpůsobilost u některého z nich nenastala. Nezpůsobilý dědic nedědí; hledí se na něj, jako by se smrti zůstavitele nedožil. Pro závěr o dědické nezpůsobilosti není rozhodné, zda pachatel byl za úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům odsouzen či nikoli; případně, zda zanikla možnost trestního postihu v důsledku smrti pachatele, promlčení, amnestie, udělení milosti. Pravomocným rozsudkem trestního soudu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo tento čin spáchal, je soud v řízení o dědictví vázán.
II. Vycházel-li odvolací soud ze závěru, že k tomu, zda jsou dány důvody dědické nezpůsobilosti, „musí soud přihlédnout z úřední povinnosti jak v řízení o dědictví, tak v případném sporném řízení před soudem“, pak bylo ve věci rozhodnuto v souladu se zákonem a s již ustálenou judikaturou, na níž dovolací soud nemá důvod cokoliv měnit.