Právo záložcu disponovať s predmetom zálohu

Zástavní právo zásadně nebrání vlastníku zástavy (zástavnímu dlužníku) nakládat se zástavou. Nestanoví-li zákon něco jiného, může zástavní dlužník zástavu zcizit, znovu ji zastavit, zřídit k ní věcné břemeno, dát ji do nájmu nebo do jiného užívání apod. Zástavní právo je vybudováno jako věcné právo a na principu priority právě proto, aby - na rozdíl od dřívějšího institutu omezení převodu nemovitosti - umožnilo, v zájmu řádného a účelného hospodářského využití zástavy, uvedené nakládání se zástavou, aniž by tím byla (mohla být) dotčena práva zástavního věřitele. Případná ujednání, kterými by byl zástavní dlužník v rozporu se zákonem vyloučen nebo omezen v takovém nakládání se zástavou, odporují účelu (smyslu) zástavního práva zákonem sledovanému, a jsou proto podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatnými právními úkony.
Spisová značka: 21 Cdo 296/2003
Forma rozhodnutia: Rozsudok
Súd: Najvyšší súd ČR
Dátum rozhodnutia: 16. 7. 2003
Oblasti práva: Občianske právo / Občianske právo
Územná pôsobnosť: Česká republika
Zdroj: EPI Vybrané rozhodnutia NS ČR
Právny inštitút: zabezpečenie záväzkov / záložné právo



Odkazuje na rozhodnutia súdov

21 Cdo 1162/2001 (Zástavní právo)
Najvyšší súd ČR, Uznesenie zo dňa 17. 5. 2002
S-EPI, s.r.o. © 2010-2025, všetky práva vyhradené

cookies24x24  Súhlas s použitím cookies

Táto webová stránka používa rôzne cookies pre poskytovanie online služieb, na účely prihlásenia, poskytovania obsahu prostredníctvom tretích strán, analýzu návštevnosti a iné. V súlade s platnou legislatívou, prosíme, o potvrdenie súhlasu alebo nastavenie Vašich preferencií.

Pamätajte, že súbory cookies sú užitočné pre rôzne užívateľské nastavenia a ich odmietnutím sa môže znížiť Váš užívateľský komfort.

Viac informácií o cookies.