Ochrana záložného veriteľa
Při soudním prodeji zástavy může být poskytnuta náhrada za právo odpovídající věcnému břemeni (s výjimkou práv, o nichž zvláštní předpis stanoví, že je vydražitel musí převzít bez započtení na nejvyšší podání), jež vzniklo později než zástavní právo, které zajišťuje vymáhanou pohledávku, jen tehdy, byl-li zástavní věřitel plně uspokojen; nedostane-li se na právo odpovídající věcnému břemeni úhrada z rozdělované podstaty (například proto, že byla plně vyčerpána úhradou pohledávky zástavního věřitele), soud právo odpovídající věcnému břemeni zruší. Je tedy nepochybné, že za této situace zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni k nemovitosti, k níž již platně vzniklo zástavní právo, nemohlo dojít ke zhoršení zástavy na újmu zástavního věřitele. O zhoršení zástavy na újmu zástavního věřitele by bylo možné uvažovat jen tehdy, kdyby bylo k zastavené nemovitosti zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni, o němž zvláštní předpis stanovil, že je vydražitel musí převzít bez započtení na nejvyšší podání, samozřejmě jen v případě, že by snížení výsledné ceny nemovitosti o cenu této závady mělo (oproti stavu, který tu byl před zřízením věcného břemene) za následek, že zástavní věřitel nebyl plně uspokojen; o takovou situaci by se však v posuzovaném případě v době zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni - jak uvedeno již výše - nemohlo jednat.