K rozsahu dokazovania

Z ústavního principu nezávislosti soudů dle čl. 82 Ústavy vyplývá zásada volného hodnocení důkazů, která je expressis verbis vyjádřena v § 132 obč. soudního řádu a odůvodňuje postup soudu předvídaný v § 120 odst. 1 věta druhá obč. soudního řádu. Proto obecný soud je povinen (současně také oprávněn) zvažovat v každé fázi řízení, které důkazy je třeba provést, zda a nakolik je potřebné dosavadní stav dokazování doplnit a posuzuje důvodnost návrhů stran na doplnění dokazování. Provedené důkazy soud hodnotí podle své úvahy, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti. Jestliže je soud povinen podle čl. 37 odst. 3 Listiny a § 18 obč. soudního řádu dbát na rovné postavení účastníků, pak z toho výplývá povinnost zajistit jim stejné, tj. Rovnocenné možnosti k uplatnění jejich práv, ale neznamená to povinnost soudu vyhovět všem důkazním návrhům účastníka. Rozhodnutí o rozsahu dokazování spadá do výlučné kompetence obecného soudu.
Spisová značka: II. ÚS 127/96
Forma rozhodnutia: Nález
Súd: Ústavný súd ČR
Dátum rozhodnutia: 8. 1. 1997
Oblasti práva: Občianske právo / Občianske právo / Občianske súdne konanie
Územná pôsobnosť: Česká republika
Zdroj: EPI Vybrané rozhodnutia ÚS ČR
Právny inštitút:
civilné konanie
ochrana ľudských práv / právo na spravodlivé súdne konanie
rozhodnutie súdu



S-EPI, s.r.o. © 2010-2025, všetky práva vyhradené

cookies24x24  Súhlas s použitím cookies

Táto webová stránka používa rôzne cookies pre poskytovanie online služieb, na účely prihlásenia, poskytovania obsahu prostredníctvom tretích strán, analýzu návštevnosti a iné. V súlade s platnou legislatívou, prosíme, o potvrdenie súhlasu alebo nastavenie Vašich preferencií.

Pamätajte, že súbory cookies sú užitočné pre rôzne užívateľské nastavenia a ich odmietnutím sa môže znížiť Váš užívateľský komfort.

Viac informácií o cookies.