K otázke (ne)zastupiteľnosti úkonu spočívajúcom v zaplatení súdneho poplatku v občianskom súdnom konaní

Ústavní soud usuzuje, že obecné soudy v napadených rozhodnutích správně hodnotily otázku zastupitelného jednání při úhradě soudního poplatku. Stěžovatel se mýlí, domnívá-li se, že se v jeho případě - z ústavněprávního hlediska - jedná o totožnou situaci, jakou řešil Ústavní soud ve zmíněném nálezu sp. zn. II. ÚS 377/00 ze dne 10. 1. 2001, ale i v jiných, např. v nálezech sp. zn. I. ÚS 234/99, sp. zn. IV. ÚS 238/99, sp. zn. I. ÚS 558/99, sp. zn. II. ÚS 177/00, sp. zn. II. ÚS 217/00, sp. zn. II. ÚS 318/00, sp. zn. IV. ÚS 48/01, sp. zn. IV. ÚS 292/01, sp. zn. IV. ÚS 647/02 a sp. zn. III. ÚS 715/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 22, nález č. 86; svazek 17, nález č. 10; svazek 26, nález č. 49; svazek 19, nálezy č. 137 a č. 138; svazek 24, nález č. 161; svazek 22, nález č. 71; svazek 24, nález č. 155; svazek 30, nálezy č. 92 a č. 72]. Ve všech těchto nálezech se Ústavní soud postavil za stanovisko, že výzvu k zaplacení soudního poplatku bylo nutno doručit nejen právnímu zástupci žalobce, ale i žalobci samému. Nosným důvodem těchto rozhodnutí však nebyl názor Ústavního soudu, že zaplacení soudního poplatku je natolik nezastupitelným úkonem, že by tento úkon mohl podle § 49 odst. 1 o. s. ř. vykonat jen účastník osobně. Nosným důvodem všech těchto vyhovujících nálezů bylo, že proti rozhodnutí o zastavení řízení, které je důsledkem nezaplacení soudního poplatku, nebylo možné v rámci tehdejší úpravy správního soudnictví podat žádný opravný prostředek. Vzhledem ke krátkým lhůtám k podání správní žaloby zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku mělo zpravidla za následek definitivní ztrátu možnosti bránit se proti nezákonným rozhodnutím orgánů veřejné správy. Z pohledu ústavního práva je tedy významná právě možnost dodatečného splnění poplatkové povinnosti v odvolacím řízení. Jednoinstanční řízení, konkrétně řízení o správní žalobě, nedávalo totiž obecným soudům právo vzít tuto skutečnost v úvahu, na rozdíl od soudních řízení upravených v částech třetí a čtvrté o. s. ř.