K majetkovým právam v ponímaní autorského zákona

Především jestliže soud prvního stupně učinil skutkové zjištění, že obviněný vyrobil kopírováním na CD-R média a FD média nebo jinak získal rozmnoženiny různých počítačových programů, filmových děl a hudebních alb, které formou inzerce nabízel ke koupi a prodával zájemcům z řad občanské veřejnosti s cílem získat trvalý zdroj příjmů a aniž k takovému užití počítačových programů, filmových děl a hudebních alb měl požadovaný souhlas jejich autorů či jiných oprávněných nositelů autorských práv nebo výrobců zvukových záznamů, tedy s dílem, které je předmětem ochrany podle práva autorského, a zvukovým záznamem, který je předmětem práva příbuzného právu autorskému, neoprávněně nakládal způsobem, který přísluší autoru, výrobci zvukového záznamu a nebo jinému nositeli těchto práv, měl v případě takového typu užívání filmových děl a hudebních alb, byly-li v jejich rámci zachyceny též umělecké výkony výkonných umělců, což lze do značné míry předpokládat, zohlednit skutečnost, zda tak nedošlo současně (mimo práva autorského) i k porušení práv výkonných umělců. Je třeba zdůraznit, že ochrana práv autorů, výkonných umělců i výrobců zvukových záznamů se uplatňuje vedle sebe a za určitých okolností může pachatel jedním jednáním porušovat práva náležející všem třem skupinám jejich nositelů, resp. jejich zástupců (srov. rozh. NS sp. zn. 5 Tz 75/2001). Autoři, výkonní umělci a výrobci zvukových záznamů mohou být navíc zastoupeni, a to ať již Ochranným svazem autorským pro práva k dílům hudebním (zastupujícím jen autory), tak společností I. (nezávislou společností výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů), či jiným zástupcem, resp. pověřenou právnickou osobou (k tomu je možno srovnat zejména ust. § 2 odst. 1 tehdy platného zák. č. 237/1995 Sb.); případným zastoupením uvedených subjektů se soud prvního stupně prakticky vůbec nezabýval.

Nejinak je tomu s výhradou obviněného, že ve formulaci části skutkové věty „jinak získal rozmnoženiny…“ nelze spatřovat ...