K dôsledku premlčania záložného práva

Bylo-li zřízeno zástavní právo, má zástavní věřitel právo (nárok) na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy v případě, že pohledávka zajištěná zástavním právem nebyla splněna včas; totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky (§ 165 odst.1 obč. zák.).
Jestliže zástavní věřitel neuplatnil právo (nárok) na uspokojení zajištěné pohledávky (části pohledávky nebo příslušenství) z výtěžku zpeněžení zástavy včas a jestliže se zástavní dlužník dovolal promlčení zástavního práva, má to mimo jiné za následek, že zástavní věřitel se nemůže úspěšně domoci ani zpeněžení zástavy, ani uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy.
I když promlčené právo přetrvává - obecně vzato - jako tzv. naturální obligace, nelze takový závěr bez dalšího vztáhnout také na zástavní právo. Ke zpeněžení zástavy může dojít na návrh zástavního věřitele, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jiné způsoby zpeněžení, ve veřejné dražbě, prováděné podle zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, nebo soudním prodejem zástavy (srov. § 165a odst.1 obč. zák.). Namítnul-li zástavní dlužník důvodně promlčení zástavního práva, nelze tu úspěšně dovozovat tzv. naturální obligaci spočívající v možnosti uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, neboť zpeněžení zástavy na návrh zástavního věřitele tu již nemůže být provedeno a dobrovolné splnění práva (nároku) na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy zástavním dlužníkem není pojmově možné; k přijetí "promlčeného dluhu" tedy v tomto případě, na rozdíl od závazkových právních vztahů, už z povahy věci nemůže dojít.
Zástavní dlužník se může bránit proti právu zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy nejen (zákonem předepsanou) obranou proti návrhu zástavního věřitele na zpeněžení zástavy, ale také prostřednictvím žaloby o určení, že tu zástavní právo...