9 Af 12/2015
Z odôvodnenia
Pokud § 32 odst. 2 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění účinném do 31. 12. 2012, hovoří o minimální účinnosti „užití energie“, zatímco vyhláška č. 344/2009 Sb., o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů, se týká „výroby“ energie, nemá tato terminologická odlišnost při určování množství elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) podle § 32 odst. 2 uvedeného zákona jakýkoli normativní význam a nelze z ní ani dovozovat víceznačnost právních norem pro účely aplikace zásady in dubio pro mitius. I v obecném smyslu je totiž možné chápat „výrobu“ energie jako zvláštní případ „užití“ energie. Je tedy zcela logické, že energetický zákon, který dopadá na širší okruh právních vztahů, užívá obecnější pojem „užití energie“, zatímco prováděcí vyhláška č. 344/2009 Sb., která stanoví podrobnou a technicky zaměřenou úpravu způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné KVET, hovoří o „výrobě“ energie.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies