8 As 101/2011 (Shromažďovací právo)
Z odôvodnenia
I když je právo pokojně se shromažďovat zaručeno především Listinou základních práv a svobod a zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, a je třeba vycházet z co nejširšího chápání tohoto práva, ne všechny myslitelné situace lze za shromáždění považovat. Jde o případy, se kterými při negativním vymezení působnosti zákona o právu shromažďovacím počítá § 2 tohoto zákona, i o případy, kdy vůbec nejsou naplněny znaky shromáždění a nelze se dovolávat ochrany ani přímou aplikací čl. 19 Listiny základních práv a svobod. Při úvahách, zda se skutečně jedná o shromáždění požívající právní ochrany, vystupuje do popředí zejména účel (cíl) tvrzeného shromáždění, požadavek fyzické přítomnosti shromážděných osob, možnost jejich vzájemné interakce a organizace, místo konání shromáždění, jakož i průběh této aktivity v čase.