6 Afs 269/2015(Daně - daň z příjmů)
Z odôvodnenia
Úpravy rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v podobě neuhrazených pohledávek, nemohou být příjmem podle § 7 odst. 1 a 2 téhož zákona, neboť nejsou žádným příjmem v době, kdy ještě nebyly reálně uhrazeny. Pokud zákon stanoví, že pro určení výše výdajů jsou rozhodné příjmy uvedené v § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, vyjma příjmů zákonem uvedených, pak jsou rozhodné toliko skutečné příjmy, tedy příjmy z okruhů činností uvedených v těchto ustanoveních. Neuhrazené pohledávky, zahrnované do základu daně v intencích § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, žádný faktický příjem nepředstavují, neboť je otázkou do budoucna, budou-li vůbec uhrazeny a kdy. Zákonodárce jasně akcentoval potřebu jednoznačného vymezení těch pohledávek, o jejichž hodnotu se podle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 3. zákona o daních z příjmů upravuje rozdíl mezi příjmy a výdaji, když tyto definoval jako pohledávky, které „by při úhradě byly zdanitelným příjmem“.