6 A 109/2015
Z odôvodnenia
Z dispozice obsažené v § 5 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele vyplývá, že se za klamavou obchodní praktiku považuje nejen prodej výrobků nebo služeb porušujících některá práva duševního vlastnictví, ale i jejich nabízení či skladování za účelem jejich nabízení atd., a minimálně v tomto rozsahu byl správní delikt žalobci prokázán. Správní orgány tedy nemusely prokazovat, že žalobce zboží spotřebiteli prodává, ale k prokázání naplnění skutkové podstaty deliktu obsaženého v § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele postačovalo, když bylo prokázáno, že žalobce zboží nabízel a že zboží skladoval, což vyplývá z pořízené fotodokumentace z místa kontroly ze dne 8. 4. 2013. Správní delikt je zákonem formulován jako ohrožovací správní delikt a postačuje tedy vznik nebezpečí oklamání.