5 Ca 94/2009
Z odôvodnenia
Není-li tu platební výměr, kterým by daň byla vyměřena odlišně od daňového přiznání, platí, že daň byla vyměřena konkludentně (§ 46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) – a to i v případě, že sice v minulosti bylo zahájeno vytýkací řízení a platební výměr byl vydán, ovšem následně byl zrušen a nový již nebylo možno vydat z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty k vyměření daně. Podstatné tedy není, zda bylo po podání daňového přiznání zahájeno vytýkací řízení, ale zda tu ohledně příslušné daně existuje z něj vzešlý platební výměr, který byl vydán po právu – tedy mu buď svědčí presumpce správnosti, nebo byl přezkoumán ve správním či soudním řízení a shledán zákonným. Žádá-li daňový subjekt o vrácení přeplatku na dani (§ 64 odst. 4 citovaného zákona) ve výši původně nárokovaného nadměrného odpočtu v situaci, kdy dříve vydaný platební výměr na daň byl zrušen, je nutné nahlížet na věc tak, jako by platební výměr nebyl nikdy vydán.