5 Azs 229/2016(Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku)
Z odôvodnenia
Správní soudy jsou při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě či kasační stížnosti ve věci rozhodnutí správního orgánu o tom, že žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná dle § 10a odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, že řízení ve věci mezinárodní ochrany se zastavuje dle § 25 písm. i) zákona o azylu a že příslušným k posouzení dané žádosti je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 jiný stát, povinné zohlednit bezpodmínečný závazek České republiky poskytnout účinnou právní ochranu proti možnému porušení zásady non-refoulement vyplývající z toho, že navrhovatel tvrdí existenci závažných důvodů se domnívat, že ve státě, do něhož má být přemístěn jakožto do státu příslušného k posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu, dochází k systémovým nedostatkům, pokud jde o azylové řízení nebo podmínky přijetí žadatelů v daném státě ve smyslu čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, a tato jeho argumentace není zjevně bezdůvodná [čl. 3 ve spojení s čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 47 ve spojení s čl. 4 a 19 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, čl. 27 ve spojení s čl. 3 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013].
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies