5 Afs 20/2003 (Daně - ostatní)
Z odôvodnenia
Ustanovení § 6 odst. 4 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 420/2003 Sb., je třeba vykládat tak, že se vztahuje i na dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dle § 141 odst. 1 občanského zákoníku, na jejímž základě spoluvlastníci zrušili své spoluvlastnictví ke společným pozemkům – v době uzavírání dohody samostatným právním věcem – a tyto pozemky si mezi sebe reálně rozdělili tak, že každý z nich se stal výlučným vlastníkem v dohodě konkrétně uvedených pozemků, přičemž jeden ze spoluvlastníků nabyl do výlučného vlastnictví bezúplatně více, než činila hodnota jeho podílu. Ustanovení § 141 odst. 1 občanského zákoníku upravuje možnost spoluvlastníků dohodnout se o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání. Postupují-li spoluvlastníci podle tohoto ustanovení, nelze jejich dohodu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, považovat za právní úkon, jímž formálně právně zastřeli jiný právní úkon, v tomto případě např. převod spoluvlastnického podílu podle § 140 občanského zákoníku nebo směnnou smlouvu podle § 611 občanského zákoníku.