59 Af 12/2013
Z odôvodnenia
II. Obecně nelze aplikaci ustanovení § 261 daňového řádu v rámci postupu správce daně dle § 89 a násl. daňového řádu vyloučit. Nicméně ustanovení § 90 odst. 2, odst. 3 daňového řádu ukládá správci daně vyhodnotit reakci daňového subjektu na sdělení výsledku postupu správce daně k odstranění pochybností z pohledu důvodnosti pokračování v dokazování, a tedy zahájení daňové kontroly. Sdělením výsledku je v podstatě vlastní postup správce daně k odstranění pochybností ukončen, zmíněné ustanovení daňového řádu žalobci nedává s výjimkou možnosti navrhnout pokračování v dokazování další prostor k procesní aktivitě, na kterou by byl správce daně povinen reagovat. Pokud správce neshledá důvody pro zahájení daňové kontroly, je povinen v zákoně stanovené lhůtě 15 dnů vydat rozhodnutí o stanovení daně. Svoje výhrady (s výjimkou návrhu na pokračování v dokazování s návrhem dalších důkazů) proti výsledku postupu správce daně, jakož i procesní námitky, pak může daňový subjekt uplatnit proti vlastnímu rozhodnutí o stanovení daně.