57 A 114/2013
Z odôvodnenia
Při úvaze o vyvlastnění mají správní orgány ústavně vymezený prostor, ve kterém se mohou pohybovat. Podle č. 11 odst. 1 Listiny má každý právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Čl. 11 odst. 3 Listiny však stanoví, že vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Podle čl. 11 odst. 4 Listiny, je možné vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Z uvedeného lze dovodit, že vyvlastnění je institutem, který přichází v úvahu pouze tehdy, pokud není možné jiné řešení. Jestliže není objektivně možné najít jiné vhodné řešení, pak je možné přistoupit k vyvlastnění, přičemž omezení vlastnického práva má vždy přednost před úplným vyvlastněním vlastnického práva.