4 Ads 2/2010 (Sociální ochrana - Sociální pomoc)
Z odôvodnenia
Paušální náhradu za výkon funkce přísedícího je třeba posuzovat jako funkční požitek v podobě odměny za výkon funkce ve státním orgánu ve smyslu § 6 odst. 10 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a tím tedy i za příjem podle § 6 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu. Pokud stěžovatel příslušnému orgánu sociálního zabezpečení písemně neohlašoval své příjmy v podobě paušálních náhrad za výkon funkce přísedícího, ačkoli byl v příslušných tiskopisech opakovaně upozorňován na povinnost ohlásit veškeré své příjmy, nelze tuto skutečnost hodnotit jinak než jako nesplnění jedné ze základních povinností příjemce dávek sociální péče ve smyslu § 107 odst. 1 ve spojení s § 106 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a to jako porušení ohlašovací povinnosti zaviněné, minimálně ve formě nedbalosti nevědomé (culpa levis). Stěžovatel v takovém případě nemohl být v dobré víře (bona fide), že mu dávka sociální péče náleží.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies