30 Ca 4/2007
Z odôvodnenia
Je-li předmětem smlouvy o postoupení pohledávky soudně přiznaný nárok ze zajišťovací směnky, pak nelze dospět k závěru, že předmětem postoupení byla pohledávka vzniklá z titulu půjčky, která byla směnkou zajištěna, tedy pohledávka z kauzálního vztahu, která neumožňuje ve smyslu § 2 odst. 2 ZOR, ve znění platném pro přezkoumávanou věc, tvorbu opravných položek. Tomuto závěru odpovídá i fakt, že zajišťovací směnka zůstává samostatným závazkem, kdy nelze vyloučit ani možnost, že účastníkem směnky se stane osoba odlišná od toho, kdo je účastníkem směnečné smlouvy, a tedy že se závazek směnečný od kauzální pohledávky zcela oddělí. Soud zde odkazuje i na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 10. 1999, sp. zn. 9 Cmo 306/97, podle něhož nároky ze zajišťovací směnky jakožto cenného papíru jsou samostatnými nároky a nelze tedy přisvědčit názoru, že věřitel se nemůže současně s nároky z této směnky domáhat i splnění dluhu vůči dlužníkovi ze závazkového vztahu.