30 Ad 9/2012
Z odôvodnenia
V § 106 odst. 1 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, v platném znění, stanovený předpoklad propuštění policisty ze služebního poměru, a to že se dopustil „jednání, které má znaky trestného činu“, třeba vnímat tak, že takové prokazatelně uskutečněné jednání musí naplňovat všechny znaky trestného činu (formální i materiální) ve smyslu v ten okamžik účinného trestního zákoníku, tedy že musí být trestným činem, a současně musí být spácháno propouštěným příslušníkem. Pokud je příslušným okresním státním zastupitelstvím rozhodnuto následně o tom, že se policista skutku, pro který byl propuštěn ze služebního poměru, nedopustil, musí mít tato skutečnost vliv na zákonnost rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru. Na takové rozhodnutí nelze nahlížet jinak, než jako na rozhodnutí nezákonné, neboť jednání, pro které byl žalobce ze služebního poměru propuštěn, nemá znaky trestného činu, a pro propuštění ze služebního poměru tak nebyly naplněny všechny zákonné podmínky vymezené § 42 odst. 1 písm. d) služebního zákona.