29 Af 105/2010
Z odôvodnenia
Dohoda o narovnání mezi oprávněným a povinným o mimořádném navýšení odškodnění za ztížení společenského uplatnění je akceptovatelným daňovým výdajem i nad rámec výše odškodnění podle zvýšeného bodového ohodnocení ve smyslu § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, a to i když o takto mimořádně navýšené částce nerozhodoval občanskoprávní soud meritorním rozsudkem. Ustanovení § 7 odst. 3 citované vyhlášky neznamená, že výši odškodnění může ve zvlášť výjimečných případech zvýšit pouze soud, nýbrž zvýšení lze dohodnout i mezi účastníky. Nejde o rozpor s právními předpisy nebo dobrými mravy. Rozhodující je, že povinný je ochoten škodu nahradit, tedy že mezi účastníky právního vztahu je shoda. Jediným kritériem je, aby se poškozenému dostalo odškodnění, které je ve všech souvislostech přiměřené (§ 3 odst. 1 věta druhá citované vyhlášky). Uzavřená dohoda o narovnání je samostatným právním titulem nově vzniklého závazku, přičemž důvod jeho vzniku je dán porušením povinností při činnosti povinného a odpovědností za způsobenou škodu, a jedná se o výdaj podle uzavřené dohody ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies