1 Afs 25/2005 (Daně - ostatní)
Z odôvodnenia
Byl-li na majetek (primárního) daňového dlužníka prohlášen konkurs poté, co vznikla daňová povinnost [§ 57 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve spojení s § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí], a zároveň předtím, než byla daň (primárnímu) dlužníku vyměřena a stala se splatnou, je po právní moci rozhodnutí o vyměření daně jediným možným úkonem správce daně, který by mohl vést k úhradě daňového nedoplatku (primárním) daňovým dlužníkem, přihlášení pohledávky do konkursu dle § 20 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Jestliže správce daně neučiní žádný úkon, který by mohl vést k úhradě daňového nedoplatku (primárním) daňovým dlužníkem, pak jeho postup odporuje pro ručení charakteristickému znaku – subsidiaritě závazku ručitele vůči závazku (primárního) dlužníka. Správce daně nemůže bez zákonného důvodu rezignovat na svou povinnost požadovat uhrazení daňového nedoplatku od (primárního) daňového dlužníka v rámci konkursního řízení a přenést tak bez jakéhokoli předchozího úkonu směřujícího k zaplacení daňového nedoplatku (primárním) dlužníkem odpovědnost za placení daňového nedoplatku zcela na ručitele.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies