1 Afs 12/2008 (Cla)
Z odôvodnenia
Jestliže proti sobě v projednávané věci stojí v rovině obiter dictum právní názor zaujatý v jiné věci Nejvyšším správním soudem rovněž pouze obiter dictum a právní názor vyjádřený meritorně v jiné věci, není namístě předkládat věc rozšířenému senátu. I kdyby rozšířený senát rozhodl ve prospěch právního názoru vyjádřeného meritorně dříve v jiné věci, nemohlo by to mít vliv na rozhodnutí v projednávané věci. Předložení věci rozšířenému senátu by mělo pro projednávanou věc pouze akademický význam a ve svém důsledku by vedlo jen k neopodstatněnému prodloužení řízení o kasační stížnosti. Z hlediska naplnění podmínek pro předložení věci rozšířenému senátu by byla zcela jiná situace, kdyby v souzené věci byla předmětem meritorního přezkumu otázka, na niž zdejší soud v dřívější věci vyslovil (byť) obiter dictum právní názor odchylný od toho, k němuž by při předběžné poradě dospěl nyní rozhodující senát (§ 17 odst. 1 s. ř. s.).