17 Ca 50/2009
Z odôvodnenia
Výklad pojmu „odbočování“ použitý v § 21 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, může být obecně interpretován v různé šíři. V nejužším slova smyslu lze odbočování vykládat jako vlastní (bezprostřední) změnu dosavadního směru jízdy vozidla motorového, nemotorového nebo tramvaje vpravo či vlevo vyvolanou pohybem (otočením) volantu, resp. řídítek ve stejném směru. V širším slova smyslu lze pojem vyložit jako proces (soubor úkonů), který vedle vlastní změny směru jízdy zahrnuje další úkony, zejména prezentaci úmyslu (záměru) změnit směr jízdy řidičem navenek a odbočit, (zejména vnější projev vůle řidiče změnit dosavadní směr jízdy a odbočit) a který má určitý časový rozměr. Zakazuje-li § 17 odst. 5 písm. e) uvedeného zákona řidiči předjíždět, dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy, pak samotný zákon o silničním provozu svědčí pro druhou variantu interpretace pojmu „odbočování“, v níž za počátek procesu odbočování je nezbytné považovat uvedení ukazatele znamení o směru jízdy do chodu.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies