15 Af 48/2011
Z odôvodnenia
I v rámci dokazování prováděného v průběhu odvolacího řízení jsou daňové orgány povinny řídit se základními zásadami daňového řízení (zejména zásada vzájemné součinnosti mezi správci daně a daňovými subjekty) a pravidly dokazování, které jsou zakotveny v § 2 a § 31 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Proto musí ve smyslu § 31 odst. 9 tohoto zákona dát prostor daňovému subjektu k prokázání všech skutečností, které je povinen uvádět v přiznání nebo k jejichž průkazu byl vyzván, a tím i k unesení svého důkazního břemene. Rovněž tak analogicky podle § 16 odst. 4 písm. f) téhož zákona a v souladu se zásadou součinnosti musí správce daně seznámit s výsledkem zjištění učiněného v rámci odvolacího řízení daňový subjekt a před rozhodnutím ve věci mu dát možnost se k tomuto výsledku a způsobu jeho zjištění vyjádřit, popřípadě navrhnout jeho doplnění. Tímto opatřením pak dochází alespoň částečně k nápravě stavu, že část důkazů není provedena v rámci předchozí daňové kontroly, nýbrž až v rámci odvolacího řízení.