15 Af 280/2012
Z odôvodnenia
K tomu, aby žalobce mohl před soudem úspěšně uplatnit své námitky spočívající v tom, že na něj bylo některé z ustanovení právní úpravy odvodu z elektřiny ze slunečního záření podle § 7a a násl. zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, aplikováno nezákonně či protiústavně, musí dát správci daně, potažmo odvolacímu orgánu, nejdříve možnost zabývat se jeho situací a tvrzeními, které je povinen i řádně doložit. Žalobce tak musí s ohledem na specifika daňového řízení již ve stížnosti na postup plátce daně podle § 237 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, potažmo v řízení o odvolání podle § 109 a násl. daňového řádu [zejm. § 112 odst. 1 písm. e) a § 115 odst. 2 daňového řádu], prokázat, že se v jeho konkrétním a specifickém případě jedná o likvidační efekt („rdousící efekt“) odvodu ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2012, sp. zn.
Pl. ÚS 17/2011, č. 220/2012 Sb. Žalobce nemůže v tomto směru ponechávat dokazování těchto skutečností až na řízení před soudem.