11 A 30/2011

Žalovaný správní úřad podle § 149 odst. 4 správního řádu z roku 2004 nepostupoval, jestliže při rozhodování o odvolání žalobce odkázal na obsah podkladu pro rozhodnutí správního úřadu prvého stupně, tedy na závazné stanovisko ministerstva k možnosti vycestování cizince. Uvedený způsob vypořádání s odvolacími námitkami se neslučuje s povinností odvolacího správního úřadu řádně a úplně přezkoumat odvoláním napadené rozhodnutí a v odůvodnění rozhodnutí o odvolání se podrobně a úplně vypořádat s namítanými skutkovými a právními okolnostmi. Tím, že žalovaný odvolací správní úřad neposoudil správně podané odvolání a jeho doplnění podle jeho obsahu a nevyžádal si před vydáním rozhodnutí o odvolání ve smyslu § 149 odst. 4 správního řádu potvrzení či změnu závazného stanoviska dotčeného správního úřadu, zatížil odvolací řízení vadou, která mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí, neboť za této procesní situace nemůže postačovat způsob, kterým se žalovaný odvolací správní úřad s odvolací námitkou vypořádal, když uvedl, že se ztotožňuje s názorem ministerstva vnitra, uvedeným v závazném stanovisku. Řízení před správními úřady tvoří jediný celek, proto bylo povinností žalovaného správního úřadu zabývat se skutečnostmi, které žalobce v odvolání a jeho doplnění uvedl a odkaz na obsahově strohé závazné stanovisko, když bylo na správním úřadu, aby posoudil všechny okolnosti, které mají nebo mohou mít vliv na výsledek řízení o uložení správního vyhoštění cizinci.