11 A 157/2018
Z odôvodnenia
Právo státního příslušníka třetí země pobývat na území některého členského státu Unie dle směrnice Evropského parlamentu a rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států není právem, které by tento státní příslušník nabýval sám o sobě, nýbrž se jedná o právo odvozené od práva pobytu občana Unie. Institut občanství Evropské unie přiznává každému státnímu příslušníkovi některého členského státu Unie základní a individuální právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených v zakládacích smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Pokud nicméně občan Unie vůbec nevyužije svého „původního“ (primárního) práva pobývat na území jiného členského státu, než jehož je státním příslušníkem, nemůže ani jeho rodinný příslušník, občan třetího státu, nabýt odvozené právo pobytu ve smyslu směrnice 2004/38/ES.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies