5 Tdo 923/2009 (Porušování povinnosti při správě cizího majetku, Škoda)

I. Trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1 tr. zák.*) se může dopustit i správce konkursní podstaty, resp. insolvenční správce, jestliže nehospodárným nakládáním s majetkem konkursní (majetkové) podstaty poruší svou povinnost postupovat s odbornou péčí (§ 8 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání, § 36 odst. 1 insolvenčního zákona) a způsobí alespoň škodu nikoli malou na takovém majetku. Za škodu způsobenou trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1 tr. zák. však nelze bez dalšího považovat peněžní částku nacházející se v konkursní (majetkové) podstatě, kterou správce konkursní podstaty (insolvenční správce) neoprávněně dočasně poskytl jako vklad do základního kapitálu pro účely založení nové obchodní společnosti, byla-li tato peněžní částka ve shodě s úmyslem správce konkursní podstaty (insolvenčního správce) vrácena do konkursní (majetkové) podstaty po několika týdnech ihned po zápisu zakládané obchodní společnosti do obchodního rejstříku. Škodou by zde mohl být jen ušlý úrok z neoprávněně zapůjčené peněžní částky. II. Škoda se i v trestním právu chápe obdobně jako v těch odvětvích práva, která upravují majetkové a závazkové vztahy včetně odpovědnosti za škodu, tj. v právu občanském nebo obchodním, protože trestní zákon ani trestní řád nijak specificky nedefinují pojem „škoda“ pro účely trestní odpovědnosti a trestního stíhání. Je to tedy újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a lze ji napravit – nedochází-li k naturální restituci – poskytnutím majetkového plnění, především peněz. Přitom se rozlišuje skutečná škoda a ušlý zisk (§ 442 odst. 1 obč. zák., § 379 obch. zák.). *) Poznámka redakce: Nyní jde o § 220 odst. 1 tr. zákoníku