5 Tdo 883/2006 (Křivé obvinění)

Ke spáchání trestného činu křivého obvinění podle § 174 tr. zák. se nevyžaduje existence speciálního subjektu, jako je tomu u trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 tr. zák. Proto se trestného činu křivého obvinění může dopustit každý, kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, a to bez ohledu na skutečnost, zda pachatel vystupuje v procesním postavení svědka nebo znalce. Pachatelem trestného činu křivého obvinění tudíž může být např. i ten, kdo učinil písemně nepravdivé oznámení o spáchání trestného činu jinou osobou, anebo kdo lživě obvinil jiného ze spáchání trestného činu v podaném vysvětlení před policejním orgánem, aniž by bylo podmínkou trestnosti, že pachatel byl předem poučen o hrozbě trestního postihu za trestný čin křivého obvinění. K dokonání trestného činu křivého obvinění rovněž není třeba, aby se pachateli podařilo dosáhnout jeho úmyslu, tj. aby byla určitá osoba skutečně obviněna ze spáchání trestného činu nebo dokonce za něj odsouzena. Pokud jde o časový okamžik, v němž přichází v úvahu spáchání trestného činu křivého obvinění podle § 174 tr. zák., pachatel se ho může dopustit nejen za situace, kdy orgány činné v trestním řízení ještě nezahájily trestní stíhání konkrétní osoby, nýbrž i za situace, kdy již bylo trestní stíhání takové osoby zahájeno, neboť zákonný znak „přivodit“ jeho trestní stíhání není totožný s pojmem „zahájit“ trestní stíhání jiné osoby. Úmysl pachatele se tak může vztahovat též k tomu, aby se v již zahájeném trestním stíhání nadále pokračovalo (např. pro přísnější právní kvalifikaci skutku) nebo aby byla ve věci učiněna další rozhodnutí (např. vzetí obviněného do vazby, odsuzující rozsudek). Jiný zvlášť závažný následek způsobený křivým obviněním ve smyslu § 174 odst. 2 tr. zák. může spočívat např. v tom, že lživě obviněná osoba byla vzata do vazby, byla odsouzena apod.