5 Tdo 1293/2003 (Vydírání, Zneužívání pravomoci veřejného činitele)
Z odôvodnenia
Příslušník Policie České republiky se může dopustit trestného činu vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák., jestliže poškozeného hrozbou možnosti zahájení trestního stíhání a uplatnění zajišťovacích institutů (např. vazby) nutí k zaplacení dluhu, neboť v takovém jednání lze spatřovat pohrůžku jiné těžké újmy. (srov. přiměřeně rozh. č. 27/1982 Sb. rozh. tr.) Dopustí-li se policista takového jednání při výslechu v rámci prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, tj. při plnění úkolů Policie České republiky [§ 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 158 odst. 1 tr. ř.], může spáchat trestný čin vydírání v jednočinném souběhu s trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. Přitom z hlediska naplnění zákonného znaku trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele spočívajícího v opatření neoprávněného prospěchu jinému není významné, zda vyslýchaná osoba vymáhanou částku skutečně dluží, či nikoli.