Zákon č. 588/1992 Zb.Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty

Čiastka 117/1992
Platnosť od 18.12.1992
Účinnosť od 01.01.1993
Redakčná poznámka

Ustanovení § 50 odst. 1 až 5 nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

588

ZÁKON

České národní rady

ze dne 24. listopadu 1992

o dani z přidané hodnoty

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:


ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen „daň“), které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku s výjimkou pravidelné přepravy osob (dále jen „příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku“).

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním

a) dodání zboží, stavebních objektů a převod nemovitostí, kromě pozemků, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření,

b) poskytování služeb,

c) převod nebo využití práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, poskytování práva využití věci nebo majetkově využitelné hodnoty, jakož i poskytování technických nebo jiných hospodářsky využitelných znalostí (dále jen „převod a využití práv“),

uskutečněné v rámci podnikání.1)

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zbožím věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda; za zboží se nepovažují peníze,

b) penězi platné bankovky a mince československé nebo cizí měny, pokud nejsou československé mince pro sběratelské účely prodávány za cenu jinou než je jejich nominální hodnota nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu střed vyhlašovaného Státní bankou československou; za platné se považují i takové bankovky a mince, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je za platné bankovky a mince vyměnit,

c) službou poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností, s výjimkou zboží,

d) obratem příjmy a výnosy za zdanitelná plnění bez plnění osvobozených od daňové povinnosti podle § 25, snížené popřípadě o daň nebo o daň z obratu,

e) daní na vstupu daň, kterou plátce daně (dále jen „plátce“) zaplatí jinému plátci nebo ji zaúčtuje za přijatá zdanitelná plnění jako součást ceny,

f) daní na výstupu daň, kterou plátce uplatní jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění,

g) odpočtem daně daň zaúčtovaná na vstupu, případně upravená podle § 18 odst. 4 a § 20,

h) vlastní daňovou povinností rozdíl mezi daní na výstupu a odpočtem daně za příslušné zdaňovací období uvedený v daňovém přiznání,

i) nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu za příslušné zdaňovací období,

j) správcem daně příslušný územní finanční orgán2) (dále jen „finanční orgán“), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celnice,

k) osobním automobilem silniční motorové vozidlo konstruované pouze pro přepravu sedících osob, a to nejvýše devíti osob včetně řidiče, a jehož celková hmotnost nepřevyšuje 3,5 tuny,

l) dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely nesouvisející s podnikáním,

m) tuzemskem území České republiky.

§ 3

Osoby, které jsou povinny platit daň

(1) Osobami, které jsou povinny platit daň, jsou v tuzemsku osoby, v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečňováno, a při dovozu zboží osoby, jimž má být propuštěno zboží, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.

ČÁST DRUHÁ

UPLATŇOVÁNÍ DANĚ U ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ V TUZEMSKU

HLAVA I

SUBJEKTY DANĚ

§ 4

Osoby podléhající dani

Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které provádějí zdanitelná plnění.

§ 5

Plátci

(1) Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 1 500 000 Kčs, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o samostatné osoby, které provádějí zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení3) nebo jiné obdobné smlouvy a pokud celkový obrat všech těchto osob překročí částku podle odstavce 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě žádost o registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1.

(3) Osoby podléhající dani jsou povinny předložit žádost o registraci ke dni zahájení podnikání, pokud mohou nebo mohly rozumně předpokládat, že jejich obrat za nejvýše tři nejbližší po sobě jdoucí kalendářní měsíce od tohoto dne přesáhne 3 000 000 Kčs. Jestliže osoba podléhající dani tuto povinnost nesplní a její skutečný obrat za toto období přesáhne 3 000 000 Kčs, je považována za plátce ode dne zahájení podnikání a je povinna předložit daňové přiznání a vypořádat vlastní daňovou povinnost za toto období.

(4) Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce na vlastní žádost kdykoliv.

(5) O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí měsíce částku 1 500 000 Kčs a zároveň za nejbližších předcházejících dvanáct po sobě jdoucích měsíců částku 6 000 000 Kčs. Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.

(6) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období.

(7) Pokud se osoba podléhající dani povinně zaregistruje podle odstavců 1 až 3 nebo na vlastní žádost podle odstavce 4, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně zaplacené nebo zaúčtované u majetku, a to podle účetního stavu k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Odpočet daně lze uplatnit pouze u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před datem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu, pokud se na něj vztahuje zákaz odpočtu daně podle § 19 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou doklady s údaji o zaplacené nebo zaúčtované dani. U osoby podléhající dani se pro účely odpočtu daně při registraci plátce uznávají i doklady vystavené plátci, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci.

§ 6

Osoby mající zvláštní vztah k plátci

(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

a) osoby, které jsou statutárním orgánem plátce nebo členem statutárního orgánu plátce, jakož i osoby, které jsou mu přímo podřízeny,

b) členové dozorčích rad plátců,

c) osoby mající kontrolu nad plátcem, jejich hlavní akcionáři a členové představenstev obchodních společností,

d) osoby, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v písmenech a) až c),

e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má podíl na základním jmění přesahující 10 %,

f) hlavní akcionáři plátce a jakákoliv právnická osoba pod jejich kontrolou,

g) osoby, které jsou v pracovněprávním4) nebo v jiném obdobném vztahu vůči plátci.

(2) Osobami, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v ustanovení odstavce 1 písm. d), jsou osoby blízké5) a osoby, které žijí s osobami uvedenými v ustanovení odstavce 1 písm. d) ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku a které z toho důvodu pečují o společnou domácnost nebo jsou odkázány výživou na tuto osobu, strýcové, tety, synovci, neteře, jakož i bratranci a sestřenice, které mají společného prarodiče.

(3) Kontrolou nad plátcem se podle tohoto zákona rozumí vlastnictví více než 50 % jeho akcií nebo jiných podílových účastí. Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10 % akcií nebo jiných podílových účastí.

HLAVA II

PŘEDMĚT DANĚ A MÍSTO PLNĚNÍ

§ 7

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně naturálního plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují i plnění uskutečněná plátcem pro účely nesouvisející s podnikáním.

§ 8

Místo zdanitelného plnění

(1) Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží

a) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom, kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,

b) místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,

c) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání.

(2) Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází.

(3) Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při převodu a využití práv je

a) místo, kde má osoba poskytující službu nebo uskutečňující převod a využití práv své sídlo nebo kde má stálou provozovnu, ve které služby poskytuje; pokud nemá sídlo nebo stálé zařízení, místo, kde má bydliště, případně místo, kde se obvykle zdržuje,

b) místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází, při poskytování služeb vztahujících se k těmto věcem, včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru,

c) místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování přepravních služeb,

d) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností a vedlejších souvisejících služeb.

HLAVA III

USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ, VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI A VYSTAVOVÁNÍ DAŇOVÝCH DOKLADŮ

§ 9

Uskutečnění zdanitelného plnění

(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné

a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy6) dnem dodání, v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve,

b) při převodu nemovitostí dnem nabytí vlastnictví nebo převodu práva hospodaření,

c) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve,

d) při převodu a využití práv dnem účinnosti smlouvy,

e) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě, převzetím nebo poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,

f) při zdanitelném plnění uskutečněném pro účely nesouvisející s podnikáním, dnem uvedeným na dokladu o použití,

g) v ostatních případech neuvedených v písmenech a) až f) dnem zaplacení.

(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo známky z přístroje nebo zjistí jiným způsobem výši obratu.

(3) V případě nájemních smluv,7) smluv o koupi najaté věci a smluv o díle8) a v ostatních případech, kdy se úhrada provádí pravidelně formou opakovaného plnění nebo dílčího plnění během doby trvání smlouvy, se každé opakované plnění nebo dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. V tomto případě se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě nebo zaplacením každého opakovaného plnění nebo dílčího plnění, a to tím dnem, který nastane dříve.

§ 10

Vznik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká dnem vystavení daňového dokladu za zdanitelné plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Při uskutečnění zdanitelného plnění podle § 9 odst. 1 písm. f) vzniká daňová povinnost dnem vystavení dokladu o použití.

(3) Při uskutečnění zdanitelného plnění bez úplaty podle § 9 odst. 1 písm. e) vzniká daňová povinnost dnem jeho uskutečnění.

(4) Při dodání zboží, poskytování služeb, převodu nemovitostí nebo převodu a využití práv osobám, které nejsou plátci, vzniká daňová povinnost dnem uskutečnění zdanitelného plnění.

§ 11

Vedení záznamů pro daňové účely

(1) Plátce je povinen vést záznamy, ve kterých jsou uvedeny údaje rozhodné pro stanovení daně.

(2) Plátce je povinen vést evidenci tržeb za zdanitelná plnění.

§ 12

Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah

(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění ve prospěch jiného plátce daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jeho uskutečnění, a v případě uskutečnění plnění pro účely nesouvisející s podnikáním doklad o použití.

(2) Daňový doklad musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání a daňové identifikační číslo9) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání a daňové identifikační číslo plátce, v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) pořadové číslo dokladu,

d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,

e) datum vystavení dokladu,

f) výši ceny bez daně,

g) sazbu daně,

h) výši daně.

(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění zboží nebo služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozené od daňové povinnosti, musí být v daňovém dokladu nebo v dokladu o použití uvedeny výše ceny a výše daně odděleně podle stanovených sazeb, popřípadě osvobození od daně.

(4) Plátci jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady a doklady o použití rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

(5) Doklad o použití musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) jméno a bydliště osoby, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, popřípadě účel použití,

c) pořadové číslo dokladu,

d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,

e) datum vystavení dokladu,

f) výši ceny bez daně,

g) sazbu daně,

h) výši daně.

(6) Vystaví-li osoba podléhající dani, která není plátcem, daňový doklad, je povinna oznámit a zaplatit daň zaúčtovanou na výstupu příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 15 dnů od konce měsíce, ve kterém doklad vystavila.

(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní funkci daňového dokladu u zdanitelných plnění při přepravě osob doklad o zaplacení.

§ 13

Daňový dobropis a vrubopis

(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy.

(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), g) a dále

a) jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň,

b) jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň.

HLAVA IV

ZÁKLAD DANĚ

§ 14

Základ daně a jeho výpočet

(1) Základem pro výpočet daně je cena10) za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Jestliže není cena zdanitelného plnění ve smlouvě určena, je rozhodující cena obvyklá bez daně.

(3) Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,11) popřípadě jiné dani či poplatku podle zvláštních předpisů,12) základ daně zahrnuje i tyto daně a poplatky.

(4) Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

(5) Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo je-li poskytnuta sleva z ceny, základem daně je obvyklá cena bez daně.

(6) Základem daně při koupi najaté věci je vstupní cena předmětu13) bez daně.

(7) Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

(8) Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň.

(9) Základem daně při prodeji zlata ve slitcích nebo mincích, které je prodáváno Státní bankou československou za cenu vyšší, než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

(10) Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, základ daně je nula.

(11) Základem daně při prodeji platných československých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

§ 15

Oprava základu daně

(1) Plátce může opravit základ daně

a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, pokud za něj nebyla poskytnuta úplata nebo byla vrácena,

b) při změně ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,

c) při použití chybné sazby daně za zdanitelné plnění.

(2) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyhotoven daňový dobropis nebo vrubopis vztahující se k tomuto zdanitelnému plnění.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje pouze na plátce, kteří byli plátci v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění.

HLAVA V

SAZBY A VÝPOČET DANĚ

§ 16

Sazby daně

(1) Sazba daně u zboží je 23 %. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, a u tepelné energie, je sazba daně 5 %.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění zboží do číselného kódu podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu rozhodnutí o zatřídění zboží orgánů celní správy.

(3) Sazba daně u služeb je 5 %. U služeb uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, je sazba daně 23 %.

(4) Sazba daně u nemovitostí včetně stavebních objektů a stavebních prací zařazených podle zvláštního předpisu14) do příslušných oborů je 5 %.

(5) Sazba daně u převodu a využití práv je 5 %, s výjimkou pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajimateli, kde je sazba daně 23 %.

(6) Sazba daně u služeb zařazených podle zvláštního předpisu15) do příslušných oborů jako výkony nákupu zemědělských a lesnických výrobků, výkony odbytu a zásobování (včetně skladového hospodářství), výkony zahraničního obchodu a výkony vnitřního obchodu, je stejná jako u dodávaného zboží, popřípadě služeb, ke kterým se uvedený výkon vztahuje.

(7) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.

§ 17

Výpočet daně

(1) Plátce je povinen si sám daň vypočítat.

(2) Daň se vypočítá jako součin základu daně a příslušné výše sazby dělený stem.

(3) Je-li úplata za zdanitelné plnění vyjádřena v devizových prostředcích,16) přepočte se na československou měnu podle kursu pro prodej vyhlašovaného Státní bankou československou a platného v den vzniku daňové povinnosti.

(4) Je-li předmětem zdanitelného plnění zboží jako soubor předmětů, přičemž pro jednotlivé předměty, které jej tvoří, platí různé sazby, použije se sazba stanovená pro předmět, který dává zboží podstatný charakter.

(5) Při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě se daň vypočte jako podíl, v jehož čitateli je vydražená cena vynásobená příslušnou výší sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby.

§ 18

Stanovení daňové povinnosti u plátců, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu

(1) Způsob stanovení daňové povinnosti uvedený v dalších odstavcích tohoto paragrafu mohou použít pouze plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu v tuzemsku.

(2) Daň na výstupu určí plátce takto:

a) sleduje v příslušném zdaňovacím období nákup zboží v cenách bez daně podle jednotlivých sazeb, přičemž nákup zboží od osob, které nejsou plátci daně, zařadí do příslušné sazby daně v cenách nákupu, které se pro účely tohoto zákona považují za ceny bez daně; do údajů za nákup zboží se nezahrnují vratné láhve ze skla,

b) stanoví celkový součet cen bez daně za nákup zboží v příslušném zdaňovacím období,

c) zjistí podíl nákupu zboží v jednotlivých sazbách daně na celkovém nákupu zboží v příslušném zdaňovacím období,

d) základem pro stanovení daně za příslušné zdaňovací období podle jednotlivých sazeb daně je součin celkového součtu tržeb v cenách včetně daně za toto období bez tržeb za vratné láhve ze skla a podílu stanoveného podle písmene c) pro jednotlivé sazby daně,

e) daň za příslušné zdaňovací období se vypočte jako součin výše uvedeného základu daně a koeficientu, kterým je podíl, v jehož čitateli je výše sazby a ve jmenovateli součet čísla 100 a výše sazby.

(3) Plátce je povinen oznámit použití tohoto způsobu stanovení daně písemně příslušnému finančnímu orgánu a současně je povinen tento způsob používat minimálně jeden kalendářní rok, a to od 1. ledna roku následujícího po roce, ve kterém oznámil finančnímu orgánu použití tohoto způsobu stanovení daně. Pokud se plátce rozhodne tento způsob již nepoužívat, může tak učinit pouze od 1. ledna roku následujícího po roce, kdy toto své rozhodnutí sdělil příslušnému finančnímu orgánu. V případě zahájení zdanitelných plnění v průběhu kalendářního roku je plátce povinen oznámit použití tohoto způsobu stanovení daně písemně příslušnému finančnímu orgánu a současně je povinen tento způsob používat do konce roku, ve kterém zahájil zdanitelná plnění, a celý následující kalendářní rok.

(4) Po skončení kalendářního roku určí plátce způsobem podle odstavce 2 údaje za celý kalendářní rok a případné rozdíly v dani oproti skutečnosti vypořádá na vrub nebo ve prospěch státního rozpočtu. Opravené údaje uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Stejným způsobem postupuje plátce i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce.

HLAVA VI

ODPOČET DANĚ

§ 19

Nárok na odpočet daně

(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud nakoupené zboží, stavební objekty, převedené nemovitosti, přijaté služby nebo převedená a využitá práva (dále jen „přijatá zdanitelná plnění“) použije pro svá zdanitelná plnění za podmínek stanovených zákonem.

(2) Plátce má nárok na odpočet daně ve zdaňovacím období, ve kterém daň na vstupu zaúčtoval, nebo v prvním zdaňovacím období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci.

(3) Plátce nemá nárok na odpočet daně, pokud nedoloží oprávněnost svého nároku na odpočet daně daňovým dokladem nebo pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro svá zdanitelná plnění osvobozená od daňové povinnosti podle § 25.

(4) Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a to i formou koupě najaté věci, a při nákupu vratných lahví ze skla. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

(5) Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za účelem dalšího prodeje, a to i formou koupě najaté věci, pokud je uskutečňován plátcem.

(6) Prodá-li plátce osobní automobil a vratné láhve ze skla, při jejichž koupi neuplatnil nárok na odpočet podle odstavce 4, je tento prodej osvobozený od daňové povinnosti.

(7) Plátce provádějící finanční pronájem má nárok na odpočet daně u zboží a nemovitostí, které jsou předmětem smlouvy o koupi najaté věci.

§ 20

Způsob uplatnění odpočtu

(1) Použije-li plátce přijatá zdanitelná plnění částečně pro svá zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, a částečně pro zdanitelná plnění, u nichž nárok na odpočet daně nemá, určí se poměrná část odpočtu daně ve výši, která odpovídá celkové dani na vstupu za příslušné zdaňovací období vynásobené koeficientem. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná zdanitelná plnění v tomto zdaňovacím období. Cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části a cena bez daně za pronájem pozemků a staveb, pokud je osvobozen podle § 30, se nezapočítává do jmenovatele koeficientu. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na dvě desetinná místa.

(2) Plátce nemá nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 nižší než 0,05.

(3) Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně za všechna přijatá zdanitelná plnění v příslušném zdaňovacím období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 vyšší než 0,95.

(4) Po skončení kalendářního roku určí plátce způsobem podle odstavců 1, 2 a 3 údaje za celý kalendářní rok a případné rozdíly v dani oproti skutečnosti vypořádá na vrub nebo ve prospěch státního rozpočtu. Tyto rozdíly uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Stejným způsobem postupuje plátce i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce.

(5) Plátce, který prodává podnik nebo jeho část,17) má nárok na odpočet daně zaúčtované u přijatých zdanitelných plnění, která jsou předmětem prodeje a u nichž ještě nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.

(6) Nárok na vrácení odpočtu za období, ve kterém vznikl, má Správa hmotných rezerv při nákupu zboží pro státní hmotné rezervy a ostatní plátci při nákupu zboží pro „Program 222“, a to do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za toto zdaňovací období. Podmínkou je, že tyto nákupy budou účetně sledovány samostatně a daň vypořádána v samostatném daňovém přiznání.

§ 21

Oprava daně pro účely odpočtu daně

(1) Opraví-li se základ daně podle § 15, opraví se současně i daň pro účely odpočtu. Oprava daně se provede v tom zdaňovacím období, ve kterém je vystaven daňový dobropis nebo vrubopis související s opravou základu daně.

(2) Plátce nemá nárok na opravu daně pro účely odpočtu, pokud jej nemůže doložit daňovým dobropisem, popřípadě daňovým vrubopisem.

(3) Odpočet daně stanovený podle odstavce 1 podléhá dále § 20.

§ 22

Nadměrný odpočet

(1) Plátce má nárok na uplatnění nadměrného odpočtu v daňovém přiznání ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém došlo k jeho vzniku.

(2) Při opakovaném vzniku nadměrného odpočtu je plátce povinen jej přenést do následujícího zdaňovacího období, pokud zákon nestanoví jinak.

§ 23

Vracení nadměrného odpočtu

(1) Je-li zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc, a není-li nadměrný odpočet uhrazen z daně na výstupu do dvou kalendářních měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikl, má plátce nárok na vrácení daně do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za běžné zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas. Je-li zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí, a není-li nadměrný odpočet uhrazen z daně na výstupu za zdaňovací období následující po období, ve kterém vznikl, má plátce nárok na vrácení daně do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za běžné zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas.

(2) Nárok na vrácení nadměrného odpočtu má plátce pouze v té výši, která nebyla uhrazena z daně zaúčtované na výstupu.

§ 24

Odpočet daně při nákupu ojetých osobních automobilů

(1) Plátce, jehož předmětem podnikání je nákup ojetých osobních automobilů za účelem jejich dalšího prodeje, má nárok na odpočet daně na vstupu při jejich nákupu.

(2) Nárok na odpočet daně má plátce ve výši, která se vypočte jako podíl, v jehož čitateli je cena, za kterou byl ojetý osobní automobil nakoupen, vynásobená příslušnou výší sazby daně, a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby.

(3) Je-li osoba, od které nakoupil plátce ojetý osobní automobil, osobou mající k němu zvláštní vztah (§ 6), výše nároku na odpočet se stanoví stejným způsobem jako v odstavci 2 s tím, že místo ceny, za kterou byl ojetý osobní automobil nakoupen, se v čitateli uvede jeho obvyklá cena včetně daně.

HLAVA VII

OSVOBOZENÍ OD DAŇOVÉ POVINNOSTI

§ 25

Osvobození od daňové povinnosti

(1) Od daňové povinnosti jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za podmínek stanovených v § 26 až 35

a) poštovní služby (§ 26),

b) rozhlasové a televizní vysílání (§ 27),

c) finanční činnosti (§ 28),

d) pojišťovnictví (§ 29),

e) převod a pronájem pozemků a staveb (§ 30),

f) výchova a vzdělávání (§ 31),

g) zdravotnické služby a zboží (§ 32),

h) sociální pomoc (§ 33),

i) loterie a jiné podobné hry (§ 34),

j) prodej podniku (§ 35).

(2) Uskutečňuje-li plátce zdanitelná plnění, která jsou osvobozena od daňové povinnosti, nemá za tato plnění nárok na odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 26

Poštovní služby

Poštovními službami se pro účely tohoto zákona rozumí

a) poštovní přemisťovací činnosti:18)

1. listovní pošta,

2. balíková pošta,

3. poštovní poukázky,

b) poštovní obstaravatelské činnosti:19)

1. platební a zúčtovací styk,

2. důchodová služba,

3. soustředěné inkaso plateb obyvatelstva včetně rozhlasové a televizní služby,20)

4. sázkové služby,

5. ostatní poštovní obstaravatelské činnosti,

c) vydávání a prodej platných československých poštovních cenin a kolků za nominální hodnotu a ceny podle poštovních sazebníků.

§ 27

Rozhlasové a televizní vysílání

Od daňové povinnosti je osvobozeno rozhlasové a televizní vysílání prováděné provozovateli ze zákona,21) s výjimkou vysílání reklam a sponzorovaných pořadů, případně jejich částí.

§ 28

Finanční činnosti

Finančními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí

a) poskytování úvěrů,

b) investování do cenných papírů na vlastní účet,

c) finanční pronájem,

d) platební styk a zúčtování,

e) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků,

f) poskytování bankovních záruk podle zvláštního předpisu,22)

g) otvírání akreditivu podle zvláštního předpisu,23)

h) obstarávání inkasa,24)

i) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta

1. s devizovými hodnotami,

2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kursových a úrokových obchodů,

3. s převoditelnými cennými papíry,

j) zprostředkování obchodu s cennými papíry nebo devizovými prostředky (finanční makléřství),

k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet,

l) směnárenská činnost,

m) operace týkající se peněz,

n) dodání zlata25) Státní bance československé.

§ 29

Pojišťovnictví

Pojišťovnictvím se pro účely tohoto zákona rozumí činnost pojišťoven při

a) sjednávání pojištění,

b) správě pojištění,

c) poskytování plnění z pojistných událostí,

d) zprostředkování pojištění,

e) zajišťování, tj. dělení rizik vzniklých v souvislosti s provozováním pojištění,

f) činnosti sloužící k podpoře a rozvoji pojišťovnictví a zajištění splnitelnosti závazků,

g) činnosti zaměřené na předcházení škodám (zábrana škod).

§ 30

Převod a pronájem pozemků a staveb

(1) Převod staveb s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do dvou let po kolaudaci stavby je osvobozen od daňové povinnosti.

(2) Pronájem pozemků a staveb včetně pronájmu bytů a nebytových prostor je osvobozen od daňové povinnosti s výjimkou

a) ubytovacích služeb zařazených jako výkon podle zvláštního předpisu26) do příslušného oboru,

b) pronájmu pozemků na parkování pro motorová vozidla,

c) pronájmu trvale instalovaných zařízení a strojů,

d) pronájmu bezpečnostních schránek.

(3) Plátce, který pronajímá pozemky nebo stavby jiným plátcům pro účely podnikání, se může rozhodnout, zda pronájem bude osvobozen od daňové povinnosti nebo zda bude dani podléhat. Toto své rozhodnutí je povinen oznámit finančnímu orgánu a je povinen se jím řídit nejméně do konce kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém bylo doručeno oznámení finančnímu orgánu.

§ 31

Výchova a vzdělávání

(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí

a) výchovná a vzdělávací činnost zařazená jako výkon podle zvláštního předpisu27) poskytovaná v základních školách, základních uměleckých školách, učilištích, středních odborných učilištích a střediscích praktického vyučování, gymnáziích, středních odborných školách a speciálních školách,28) vysokých školách29) a předškolních zařízeních a školských zařízeních,30)

b) činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními.31)

(2) Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.

§ 32

Zdravotnické služby a zboží

(1) Od daňové povinnosti jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené jako výkon podle zvláštního předpisu32) do příslušného oboru, poskytované oprávněnými subjekty33) a vymezené zvláštními předpisy.34)

(2) Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb oprávněnými subjekty v souvislosti se zdravotními výkony podle odstavce 1 včetně prodeje ortopedických a protetických výrobků a léků za hotové.

(3) Od daňové povinnosti je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.35)

§ 33

Sociální pomoc

Od daňové povinnosti jsou osvobozeny služby sociální péče zařazené jako výkon podle zvláštního předpisu36) do příslušného oboru, poskytované podle zvláštního předpis37) bez ohledu na to, kdo je poskytuje.

§ 34

Loterie a jiné podobné hry

Od daňové povinnosti je osvobozeno provozování loterií a jiných podobných her.38)

§ 35

Prodej podniku

Od daňové povinnosti je osvobozen prodej podniku nebo jeho části39) plátci.

ČÁST TŘETÍ

ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ A SPRÁVA DANĚ V TUZEMSKU

§ 36

Zdaňovací období

(1) Základním zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Je-li obrat plátce za předchozí kalendářní rok nebo předpokládaný roční obrat nižší než 10 000 000 Kčs, zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí.

(3) Je-li obrat plátce za předchozí kalendářní rok nebo předpokládaný roční obrat vyšší než 100 000 000 Kčs, je plátce povinen zaplatit zálohu na svou daňovou povinnost ve výši 50 % částky daně zaplacené za předcházející zdaňovací období. Zálohy se zaokrouhlují na 1000 Kčs nahoru.

(4) Plátce, na kterého se vztahuje odstavec 2, si může zvolit jako zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto skutečnost oznámit finančnímu orgánu. Změnu zdaňovacího období lze provést počínaje prvním měsícem po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Svým rozhodnutím je vázán nejméně do konce kalendářního roku.

(5) Po registraci osob za plátce je jejich prvním zdaňovacím obdobím

a) podle odstavce 1 kalendářní měsíc, ve kterém nabylo účinnosti osvědčení o registraci plátce,

b) podle odstavce 2 kalendářní čtvrtletí, ve kterém nabylo účinnosti osvědčení o registraci plátce.

§ 37

Splatnost daně, zvýšení daně, penále a pokuty

(1) Daň je splatná za zdaňovací období nejpozději do 15 dnů po skončení tohoto období, s výjimkou daně u dováženého zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku. Dodatečně splatná daň, zvýšení daně, penále a pokuta jsou splatné do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí finančního orgánu.

(2) Záloha na daňovou povinnost je splatná do konce běžného kalendářního měsíce a celková daňová povinnost je splatná do 15 dnů po skončení zdaňovacího období.

§ 38

Daňové přiznání

Plátce je povinen do 15 dnů po skončení zdaňovacího období předložit daňové přiznání nebo dodatečné přiznání v případech stanovených tímto zákonem způsobem stanoveným zákonem České národní rady.40)

§ 39

Registrace a oznamovací povinnost

Postup při registraci a oznamovací povinnost stanoví § 5 tohoto zákona a zákon České národní rady.40)

§ 40

Zvýšení daně, penále a pokuty

(1) Z rozdílu mezi daňovou povinností plátce a daňovou povinností uvedenou v daňovém přiznání ve prospěch plátce se stanoví zvýšení daně ve výši 100 %, zjistí-li tento rozdíl finanční orgán, a ve výši 20 %, zjistí-li jej plátce sám a opravu daně provede v dodatečném daňovém přiznání.

(2) Nebyla-li daň zaplacena včas a v plné výši, je plátce povinen zaplatit dodatečně splatnou daň a penále ve výši 0,1 % z nedoplatku daně za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Tato sankce se uplatní i v případě, že plátce nezaplatí včas zvýšení daně podle odstavce 1.

(3) Pokud plátce nepředloží daňové přiznání včas, finanční orgán mu uloží pokutu ve výši až 10 % z daňové povinnosti uvedené v daňovém přiznání za zdaňovací období, jehož se toto daňové přiznání týká, nejméně však 5000 Kčs.

(4) Pokud plátce nesplní řádně a včas registrační nebo oznamovací povinnost nebo nepředloží daňové přiznání vůbec, finanční orgán mu uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kčs, nejméně však 5000 Kčs.

(5) Pokud se jedná o osobu, na kterou se vztahuje ustanovení § 12 odst. 6, uloží jí finanční orgán pokutu až do výše 1 000 000 Kčs, nejméně však 5000 Kčs.

(6) Částka zvýšení daně, vyměřené pokuty nebo penále se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

(7) Zvýšení daně nebo penále se nevyměří, pokud nepřesáhne hodnotu 100 Kčs.

(8) Způsob vyměření zvýšení daně, penále a pokut a jejich vymáhání stanoví zákon České národní rady.40)

§ 41

Daňové řízení

Pro řízení ve věcech daně včetně penále a pokut platí zvláštní zákon,40) pokud tento zákon nestanoví jinak.

ČÁST ČTVRTÁ

UPLATNĚNÍ DANĚ PŘI DOVOZU A VÝVOZU

§ 42

Uplatnění celních předpisů

Pro uplatnění daně při dovozu zboží platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.

§ 43

Dovoz zboží

(1) Dani podléhá dovezené zboží, kterým se rozumí

a) zboží, propuštěné do volného oběhu41) v tuzemsku,

b) zpět dovážené zboží, které bylo propuštěno do záznamního oběhu42) v zahraničí za účelem zpracování, úpravy nebo opravy,

c) zpět vyvážené zboží, které bylo propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem dočasného použití.

(2) Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká dnem vzniku nároku státu na clo.43)

(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce podle ustanovení části druhé hlavy VI tohoto zákona, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém daň zaplatil.

(4) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla44) s výjimkou

a) zboží určeného k vědeckým, výzkumným, vyučovacím, výchovným, kulturně výchovným, vyšetřovacím, léčebným a služebním účelům a zboží určené k zabezpečení obranyschopnosti a bezpečnosti,

b) náboženských předmětů,

c) osvobození od cla poskytovaného v rámci všeobecného systému celních preferencí,45) nebo vyplývajícího z mezinárodních dohod o celní unii nebo oblasti volného obchodu,46)

d) dovoz zboží osvobozený od cla podle zvláštních předpisů,47)

e) dovoz zboží pro potřebu osob a orgánů požívajících výsad a imunit.

(5) Daňovým dokladem při dovozu je písemný návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění zboží.

§ 44

Základ a výpočet daně u dovezeného zboží

(1) Základem daně u dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 písm. a) a b) je součet

a) základu pro vyměření cla,

b) cla a poplatků vybíraných celnicemi při dovozu zboží,

c) příslušné spotřební daně.

(2) U dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 písm. c) činí částka daně za každý i započatý měsíc v němž je zboží v záznamním oběhu v tuzemsku 3 % z daně, která by měla být vyměřena, kdyby toto zboží bylo propuštěno do volného oběhu v tuzemsku, v okamžiku jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku. Takto určená daň nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v tuzemsku v okamžiku jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku.

(3) U dováženého zboží se uplatňují sazby daně podle § 16.

§ 45

Vývoz zboží

(1) Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen od daňové povinnosti, pokud nejde o zboží osvobozené podle § 25.

(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do volného oběhu v zahraničí a potvrzeno jeho konečné dopravení do zahraničí na daňovém dokladu. Vývozcem se pro účely tohoto zákona rozumí účastník celního řízení.

(3) Plátce má nárok na odpočet daně u vyváženého zboží podle § 19 až 23, pokud není považován za oprávněného vývozce, na něhož se nevztahuje § 23 odst. 1.

(4) Pro účely tohoto zákona se za oprávněného vývozce považuje plátce,

a) jehož obrat při vývozu zboží v předchozím kalendářním roce je vyšší než 5 000 000 Kčs a

b) dodání zboží na vývoz činí nejméně 20 % z celkového obratu v předchozím kalendářním roce; v případě, že plátce zahájí podnikání v průběhu kalendářního roku, přepočte se obrat k 31. prosinci na celý kalendářní rok.

(5) Oprávněný vývozce má nárok na vrácení nadměrného odpočtu vztahujícího se k vyváženému zboží za zdaňovací období, ve kterém vznikl, a to do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za toto zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas.

(6) Oprávněný vývozce, který zároveň uskutečňuje zdanitelná plnění v tuzemsku, má v případě vzniku nadměrného odpočtu nárok na vrácení poměrné části nadměrného odpočtu za zdaňovací období, a to do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za toto zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas. Tato poměrná část se stanoví jako součin celkové daně na vstupu za zdaňovací období upravené podle § 20 a koeficientu. Tento koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za vyvážené zboží a ve jmenovateli součet cen bez daně za zdanitelná plnění, kromě zdanitelných plnění osvobozených od daňové povinnosti podle § 25. Při výpočtu koeficientu se vychází z údajů za příslušné zdaňovací období.

(7) Vrácení poměrné části nadměrného odpočtu stanovené podle odstavců 5 a 6 za zdaňovací období nesmí překročit nadměrný odpočet za zdaňovací období. V případě postupu podle § 23 se nadměrný odpočet sníží o částku vrácené daně.

(8) Daňovým dokladem při vývozu zboží je písemný návrh na celní řízení.

(9) Ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem zahraničních vztahů upraví vyhláškou způsob odpočtu, popřípadě vrácení daně za zdanitelná plnění poskytovaná osobám jiných států, které požívají výhod podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.48)

(10) Ministerstvo financí upraví vyhláškou zvláštní způsob odpočtu, popřípadě vrácení daně plátcům za zdanitelná plnění poskytovaná osobám při přechodu státní hranice České republiky.

§ 46

Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí

(1) Poskytování služeb a převod a využití práv do zahraničí se pro účely daně posuzuje stejně jako vývoz zboží podle § 45 odst. 1, 3, 4, 5, 6, 7.

(2) Pro účely odstavce 1 se poskytování finančních a pojišťovacích činností do zahraničí nepovažuje za dodání osvobozené od daňové povinnosti podle § 25. Při stanovení výše odpočtu se postupuje podle § 20.

(3) Poskytováním služeb do zahraničí se rozumí také poskytování služeb v tuzemsku, jestliže se tyto služby

a) vztahují výhradně k nemovitému majetku nacházejícímu se v zahraničí,

b) jsou poskytovány osobě výhradně v souvislosti s jejím podnikáním v zahraničí,

c) vztahují výhradně ke zboží dovezenému do tuzemska za účelem poskytnutí služeb souvisejících s tímto zbožím a za podmínky, že toto zboží je do 6 měsíců ode dne původního dovozu opět vyvezeno do zahraničí.

§ 47

Mezinárodní přeprava

(1) Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní pravidelná přeprava osob, kterou se rozumí přeprava dopravním prostředkem

a) z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,

b) z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,

c) z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,

d) mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a vodní dopravy,

je od daňové povinnosti osvobozena.

(2) Plátce, uskutečňující mezinárodní přepravu podle odstavce 1, má nárok na odpočet daně.

(3) Pravidelnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů a tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách nebo místech.

(4) Služby související s mezinárodní přepravou jsou osvobozeny od daňové povinnosti, pokud jsou poskytovány v souvislosti s mezinárodní přepravou podle odstavce 1.

(5) Ustanovení § 45 odst. 4, 5, 6 a 7 platí pro mezinárodní přepravu ve stejném rozsahu jako pro vývoz zboží.

§ 48

Příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku

(1) Daňové povinnosti podléhá příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku.

(2) Daňová povinnost vzniká dnem překročení státní hranice České republiky do tuzemska.

(3) Základem daně je součin počtu přepravovaných osob a počtu ujetých kilometrů v tuzemsku. Do počtu přepravovaných osob se nezapočítává jeden řidič a jeden průvodce nebo vedoucí zájezdu.

(4) Sazba daně je 0,05 Kčs za osobu a ujetý kilometr v tuzemsku.

(5) Daň se vypočítá jako součin základu a sazby daně.

(6) Daň je splatná zálohově při překročení státní hranice České republiky do tuzemska podle předpokládaného počtu ujetých kilometrů a vyúčtování daně se provede před opuštěním území České republiky. Je-li zaplacená záloha nižší než skutečná daň, je provozovatel povinen rozdíl doplatit; je-li zaplacená záloha vyšší než skutečná daň, správce daně rozdíl ihned vrátí.

(7) Daň se nevyměřuje ani nevrací do hodnoty 100 Kčs.


ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 49

Uplatňování daně

(1) Daň podle tohoto zákona se uplatňuje pro všechna zdanitelná plnění uskutečněná počínaje dnem účinnosti tohoto zákona, pokud není stanoveno tímto zákonem jinak.

(2) Daň se neuplatňuje u osobního automobilu, pokud byl před datem účinnosti tohoto zákona oprávněně nakoupen za cenu včetně daně z obratu nebo včetně dovozní daně.

§ 50

Registrace plátců daně při přechodu na nový systém daně

(1) Osoba, jejíž obrat v roce 1991 nebo od 1. ledna 1992 do 30. září 1992 přesáhl 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. prosince 1992, pokud do 31. prosince 1992 neukončí podnikání.

(2) Osoba, jejíž celkový obrat za rok 1992 přesáhne 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. ledna 1993.

(3) Osoby, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2 a které se chtějí stát plátcem od 1. ledna 1993, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu nejpozději do 20. prosince 1992.

(4) Osoby, které budou k 31. prosinci 1992 plátci daně z obratu a nepředloží do 20. prosince 1992 žádost o registraci plátce daně z přidané hodnoty, jsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně sníženou o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle účetního stavu k 31.prosinci 1992. Daň z obratu uvedou do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992.

(5) Rozpočtové a příspěvkové organizace, účelové fondy federace a státní fondy republik a obce, pokud jsou osobami podléhajícími dani, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu do 20. prosince 1992. Pokud tyto subjekty nepředloží žádost o registraci k tomuto datu, nejsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně.

(6) V průběhu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může požádat osoba, která předložila žádost o registraci, o zrušení registrace, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem.40) V těchto případech neplatí ustanovení § 5 odst. 5. V tomto případě je plátce povinen odvést daň z obratu u majetku, který oprávněně do 31. prosince 1992 nakoupil za ceny bez daně z obratu, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace.

§ 51

Uplatňování daně u majetku kromě zásob materiálu a zboží při přechodu na nový systém daně

(1) Má-li osoba, která se nejpozději do 20. ledna 1993 zaregistruje jako plátce daně z přidané hodnoty k 1. lednu 1993 majetek kromě zásob materiálu a zboží, pořízený oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně snížený o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle zvláštních předpisů.49) Nárok na odpočet nevzniká, jde-li o daň zaplacenou nebo zaúčtovanou při nákupu osobního automobilu s výjimkou nákupů podle § 19 odst. 5. Nárok na odpočet podle ustanovení tohoto zákona vzniká plátci za předpokladu, že

a) pořídil majetek kromě zásob materiálu a zboží po 1. lednu 1992,

b) má k dispozici doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je zřejmá výše daně z obratu zaplacené nebo zaúčtované nebo doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je možné výši daně z obratu určit a doklady o zaplacení dovozní daně, a to daně z obratu a dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované nejpozději do doby uplatnění nároku na její odpočet maximálně do výše sazeb daně z obratu platných k 31. prosinci 1992,

c) provedl celkovou inventarizaci hmotného a nehmotného majetku, kromě zásob materiálu a zboží k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.50)

(2) Odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání, podaném za první zdaňovací období po 1. lednu 1993.

§ 52

Uplatňování daně u zásob materiálu a zboží při přechodu na nový systém daně

(1) Má-li plátce k 1. lednu 1993 zásoby materiálu a zboží pořízené oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, s výjimkou výrobků podléhajících spotřební dani, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně za předpokladu, že

a) má k dispozici doklady, ze kterých je zřejmá výše zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně,

b) provedl celkovou inventarizaci těchto zásob k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.

(2) U zboží podléhajícího spotřební dani může plátce uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 23 % ze zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované do doby uplatnění nároku na odpočet.

(3) Postup při uplatnění nároku na odpočet zaplacené daně z obratu a dovozní daně upraví vyhláškou ministerstvo financí.

§ 53

Uplatňování daně u plnění podle smluv uzavřených před účinností zákona

(1) U smluv uzavřených před účinností tohoto zákona, jestliže se zdanitelné plnění uskuteční po dni, kdy nabude účinnosti, se vztahují ustanovení tohoto zákona na první zdanitelné plnění, které se uskuteční po dni účinnosti tohoto zákona. Přitom se platné podmínky smlouvy považují za změněné ve smyslu tohoto odstavce a cena zdanitelného plnění uvedená ve smlouvě se zvýší nebo sníží o daň, pokud již smlouva tuto změnu podmínek neobsahuje.

(2) U smluv o koupi najaté věci uzavřených před účinností tohoto zákona se jeho ustanovení vztahují na splátky nájemného zaplacené po 1. lednu 1993. Pro účely § 9 odst. 3 a § 14 odst. 6 se v tomto případě bude vycházet ze vstupní ceny předmětu bez daně snížené o nájemné zaplacené do 31. prosince 1992 a snížené o částku připadající na finanční činnosti.

(3) V případě zpět vyváženého zboží, které bylo propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku před účinností tohoto zákona a byla na něj uzavřena smlouva o koupi najaté věci se bude při stanovení základu daně vycházet ze základu pro vyměření cla sníženého o nájemné zaplacené do 31. prosince 1992.

§ 54

Platnost dosavadních předpisů

(1) Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona. Pro daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta se použijí dosavadní předpisy upravující daň z obratu a dovozní daň.

(2) Uskuteční-li se plnění podléhající dani z obratu do 31. prosince 1992 včetně a faktura nebo jiný doklad o prodeji nebo o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., bude vystaven po 1. lednu 1993, plátce daně z obratu uvede údaje o tomto plnění do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad vystaven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992 nebo se jedná o opravu zdanitelného obratu podle § 11 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., vyhotoví dodatečné hlášení o dani z obratu.

§ 55

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb.

2. Zákon č. 530/1991 Sb., o dovozní dani.

3. Vyhláška federálního ministerstva financí č. 560/1990 Sb., kterou se provádí zákon o dani z obratu.

4. Vyhláška federálního ministerstva financí č. 575/1991 Sb., o náležitostech hlášení o dovozní dani.

§ 56

Účinnost zákona

(1) Ustanovení § 50 odst. 1 až 5 nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Ostatní ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.


Uhde v. r.

Klaus v. r.


Příloha 01

Příl.1

Seznam zboží podléhajícího sazbě daně 5 %

Číselný kód Název zboží
01 - Živá zvířata
02 - Maso a poživatelné droby
03 - Ryby a korýši a ostatní vodní bezobratlovci
mimo:
030110 - Akvarijní ryby
030265 - Žraloci
03027000 - Játra, jikry a mlíčí
0306 - Korýši, též bez krunýřů, živí, čerství, chlazení, mražení, sušení, nasolení nebo ve slaném nálevu; korýši v krunýřích, vaření ve vodě nebo v páře, též chlazení, mražení, sušení, nasolení nebo ve slaném nálevu; mouky, moučky a pelety z korýšů vhodné k lidskému požívání
0307 - Měkkýši, též odděleni od svých lastur nebo ulit, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, nasolení nebo ve slaném nálevu; vodní bezobratlovci jiní než korýši a měkkýši, živí, čerství, chlazení, zmražení, sušení, nasolení, ve slaném nálevu; mouky, moučky a pelety z korýšů vhodné k lidskému požívání
04 - Mléko a mlékárenské výrobky; ptačí vejce; přírodní med; jedlé výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté
07 - Zelenina, poživatelné rostliny, kořeny a hlízy
08 - Jedlé ovoce a ořechy; slupky citrusových plodů a melounů
10 - Obilí
11 - Mlýnské výrobky; slad; škroby; inulín; pšeničný lepek
12 - Olejnatá semena a olejnaté plody; různá semena a plody; průmyslové a léčivé rostliny; sláma a pícniny
15 - Živočišné a rostlinné tuky a oleje; výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené pokrmové tuky; živočišné nebo rostlinné tuky
16 - Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlovců mimo:
160430 - Kaviár a kaviárové náhražky
1605 - Korýši, měkkýši a ostatní vodní bezobratlovci, upravení nebo v konzervách
1701 - Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu
1702- Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy (levulózy), v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad, aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karmelizované cukry a melasa
1703- Melasy získané extrahováním nebo rafinací cukru
19 - Přípravky z obilí, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo
20 - Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin
2104- Přípravky pro polévky nebo bujóny, připravené polévky nebo bujóny, homogenizované směsi potravinových přípravků
2201- Voda, včetně minerálních vod přírodních nebo umělých a sodovek, bez přísady cukru nebo jiných sladidel nearomatizované; led a sníh
2202- Voda, včetně minerálních vod a sodovek s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizované a jiné nealkoholické nápoje vyjma ovocných nebo zeleninových šťáv čísla 2209
2209- Stolní ocet a jeho náhražky získané z kyseliny octové
23 - Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu; připravené
krmivo mimo:
230700 - Vinný kal; surový vinný kámen
23089011 - Výtlačky z hroznů (matoliny), mající celkový měrný alkoholometrický titr nepřesahující 4,3 % mas a obsah sušiny ne menší než 40 % hmotnosti
23089019 - Výtlačky z hroznů (matoliny),
ostatní
2309 - Přípravky používané k výživě zvířat
27 - Nerostná paliva, minerální oleje a výrobky jejich destilace; živičné látky; minerální vosky mimo:
27060000 - Černouhelný, hnědouhelný nebo rašelinový dehet a ostatní minerální dehty, též dehydratované, částečně destilované, včetně rekonstituovaných dehtů
2707 - Oleje a ostatní produkty destilace vysokotepelných černouhelných dehtů; podobné produkty, ve kterých hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek
2708 - Smola a smolný koks z černouhelného dehtu nebo z jiných minerálních dehtů
270900 - Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, surové
&nbsp 271000 - Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jiné než surové; přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující nejméně 70 % hmotnosti nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto podstatnou složkou těchto přípravků
mimo:
27100079 - Pro jiné účely - topné oleje (sazba5%)
2712 - Vazelína, parafin, mikrokrystalický (ropný) vosk, parafinový gáč, ozokerit, montánní vosk, rašelinový vosk, ostatní minerální vosky a podobné výrobky, získané synteticky nebo jiným způsobem též barvené
2713 - Petrolejový koks, petrolejová živice a jiné zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů
2714 - Přírodní živice (bitumen) a přírodní asfalt; živičné břidlice a živičné písky; asfaltity a asfaltové horniny
27150000 - Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu nebo přírodní živice, petrolejové (naftové) živice zemního dehtu nebo smoly ze zemního dehtu (např. asfaltový tmel, ředěné a podobné výrobky)
29251100 - Sacharin a jeho soli
2941 - Antibiotika
30 - Farmaceutické výrobky
3209 - Nátěrové barvy a laky (včetně emailů a jemných laků) založené na syntetických polymerech nebo chemicky upravených přírodních polymerech, rozptýlené nebo rozpuštěné ve vodném prostředí
38239098 - Ostatní - pouze bioplyn
39209990 - Ostatní - pouze foliový materiál z polyvinylalkoholu
440 130 - Dřevěné piliny, zbytky a odpad, též aglomerované ve tvaru špalků, briket, pelet a podobných tvarech
4810 - Papír, kartón a lepenka, natírané na jedné nebo na obou stranách kaolinem nebo jinou anorganickou látkou, též s pojidlem, bez jakéhokoliv dalšího nátěru, případně na povrchu barvené, zdobené nebo potištěné, v kotoučích nebo listech (arších) - pouze ze stoprocentně recyklovaného papíru
4817 - Obálky, zálepky, neilustrované dopisnice a lístky pro korespondenci, z papíru, kartónu nebo lepenky; krabice, tašky, brašny a psací soupravy, obsahující potřeby pro korespondenci, z papíru, kartónu nebo
&nbsp lepenky - pouze ze stoprocentně recyklovaného papíru
4818 - Toaletní papír, kapesníky, odličovací ubrousky, ručníky, ubrusy, ubrousky, dětské pleny, hygienické tampóny, prostěradla a podobné zboží používané v domácnosti, k toaletním, hygienickým a nemocničním účelům, oděvy a jejich doplňky z papíroviny, z papíru, buničité vaty nebo pásů z plstěných buničinových vláken - pouze ze stoprocentně recyklovaného papíru
4820 - Rejstříky, účetní knihy, bloky (poznámkové, objednávek, stvrzenek), memorandové zápisníky, složky dopisních papírů a podobné výrobky, sešity, bloky sacích papírů, rychlovazače (s volnými listy nebo jiné), desky a spisové mapy, obchodní tiskopisy, sady papírů proložené karbonovými papíry a ostatní školní, kancelářské a papírnické výrobky z papíru nebo kartónu; alba na vzorky nebo sbírky a obaly na knihy, z papíru, kartónu nebo lepenky - pouze ze stoprocentně recyklovaného papíru
4901 - Knihy, brožury, letáky a podobné tiskařské výrobky, též v jednotlivých listech (arších)
4902 - Noviny, časopisy a periodika, též ilustrované, případně obsahující inzerci nebo reklamy
4903 - Obrázková alba nebo obrázkové knihy, předlohy ke kreslení a omalovánky pro děti
4904 - Hudebniny (noty), ručně psané nebo tištěné, též vázané nebo ilustrované
4905 - Kartografické výrobky všech druhů, včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů, tištěné
84186991 - Absorpční tepelná čerpadla
84191900 - Solární zařízení
842 13971 - Sací vzduchové filtry pro spalovací motory katalytickým procesem
848 18031 - Termostatické ventily
85393910 - Dvojité zářivky
87039010 - S elektrickými motory - osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná hlavně pro přepravu osob (vyjma uvedených v čísle 8702) , včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů
8713 - Vozíky pro invalidy, též s motorem nebo jiným mechanickým pohonným zařízením
900140 - Brýlové čočky ze skla
9021 - Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí,
&nbsp léčebných a chirurgických pásů a bandáží; dlahy a jiné potřeby a přístroje pro léčení zlomenin; protézní pomůcky a přístroje; přístroje pro nedoslýchavé a jiné přístroje nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti
902611051 - Průtokoměry - ostatní
90261091 - Průtokoměry - elektronické
Číselný kód obsahuje dvojciferný kód kapitoly harmonizovaného systému 51) nebo čtyřciferný kód čísla harmonizovaného systému nebo šesticiferný kód položky harmonizovaného systému nebo osmiciferný kód položky kombinované nomenklatury. 52)

Příloha 02

Příl.2

Seznam služeb podléhajících sazbě daně 23 %

Číselný kód Název zboží
903 1 - Stravování restaurační
903 4 - Stravování v zařízeních rekreačních
903 9 - Stravování veřejné ostatní (bufety)
911 - Opravy a údržba strojů a zařízení pro energetiku a těžbu
912 - Opravy a údržba strojů a zařízení pro metalurgický, strojírenský a kovodělný průmysl
913 - Opravy a údržba strojů a zařízení pro chemický průmysl
914 - Opravy a údržba strojů a zařízení pro spotřební a potravinářský průmysl
915 - Opravy a údržba traktorů, zemědělských strojů a zařízení
916 - Opravy a údržba strojů a zařízení pro stavební výrobu a výrobu stavebních hmot a jejich uzlů
917 - Opravy a údržba dopravních prostředků
918 - Opravy a údržba výrobků elektrotechnického a elektronického průmyslu
919 - Opravy a údržba výrobků jemné mechaniky a opravy nářadí
921 - Opravy a údržba ostatních výrobků strojírenského a kovodělného průmyslu
922 - Opravy pryžových výrobků (kromě obuvi)
923 - Opravy výrobků dřevozpracujícího průmyslu
924 - Opravy výrobků textilního a konfekčního průmyslu
925 - Opravy výrobků kožedělného průmyslu mimo: 925 3 - Opravy obuvi
926 - Opravy výrobků kulturní spotřeby a ostatních průmyslových výrobků
mimo:
926 94 - Opravy a údržba výrobků ortopedických a protetických, výrobků oční optiky a ochranných pomůcek
932 2 - Doprava nákladů silniční
953 - Ubytovací služby
954 - Služby cestovního ruchu
969 - Půjčování předmětů dlouhodobé spotřeby
mimo:
969 7 - Služby provozů samoobslužných
974 - Obchodní a zprostředkovatelské služby mimo pronájem nemovitostí
975 - Půjčování strojů a zařízení organizacím
Číselný kód obsahuje obor, případně obor, skupinu a podskupinu Jednotné klasifikace výkonů. 15)

Poznámky pod čiarou

)

1) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

2) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

3) § 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 27 a násl. zákoníku práce.

5) § 116 občanského zákoníku.

6) § 409 až 475 obchodního zákoníku.

7) § 663 občanského zákoníku.

8) § 536 obchodního zákoníku.

9) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

10) § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

11) Zákon ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních.

12) Např. zákon ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb. a zákona ČNR č. 338/1992 Sb.

13) § 29 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

14) Vyhláška č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy, ve znění pozdějších předpisů.

15) Vyhláška č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů, ve znění pozdějších předpisů, obory číslo 941, 942, 943 a 945.

16) § 1 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb. (úplné znění č. 457/1992 Sb.).

17) § 476 až 488 obchodního zákoníku.

18) § 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon).

19) § 5 zákona č. 222/1946 Sb.

20) § 22 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb.

21) § 3 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

22) § 313 obchodního zákoníku.

23) § 682 obchodního zákoníku.

24) § 692 obchodního zákoníku.

25) § 2 písm. b) zákona č. 528/1990 Sb.

26) Vyhláška č. 114/1972 Sb., obor číslo 953.

27) Vyhláška č. 114/1972 Sb., obor číslo 961.

28) § 2, 57a a 57b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

29) § 1 zákona č. 171/1990 Sb., o vysokých školách.

30) § 1 odst. 2 zákona ČNR č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních.
§ 12 odst. 5 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

31) § 8 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.

32) Vyhláška č. 114/1972 Sb., obor číslo 964.

33) Zákon ČNR č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

34) Nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

35) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

36) Vyhláška č. 114/1972 Sb., obor číslo 965.

37) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

38) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

39) § 476 obchodního zákoníku.

40) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

41) § 75 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

42) § 78 zákona č. 44/1974 Sb.

43) § 46 zákona č. 44/1974 Sb.

44) § 44 zákona č. 44/1974 Sb.

45) Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

46) Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947, ve znění pozdějších předpisů.

47) Např. vyhláška č. 572/1990 Sb., o osvobození zboží dováženého pro potřebu státem registrovaných církví, náboženských společností, řeholních řádů, kongregací a jejich charitativních zařízení od dovozního cla, vyhláška č. 39/1992 Sb., o osvobození vybraných druhů zboží od dovozního cla.

48) Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucích Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

49) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb. a zákona č. 286/1992 Sb.

50) § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.


S-EPI, s.r.o. © 2010-2019, všetky práva vyhradené