526 |
VYHLÁŠKA |
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky |
ze dne 10. listopadu 1992 |
o státních jazykových školách a státních jazykových zkouškách |
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky stanoví podle § 13 písm. a) zákona České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a podle § 45 odst. 2 a 3 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 390/1991 Sb. (úplné znění č. 395/1991 Sb.): |
|
ČÁST PRVNÍ |
STÁTNÍ JAZYKOVÁ ŠKOLA |
§ 1 |
Zřizování a zrušování státní jazykové školy |
(1) Státní jazykovou školu (dále jen „jazyková škola“) lze jako právnickou osobu zřídit,1) bude-li se v ní vyučovat alespoň 150 vyučovacích hodin týdně ve školním roce. |
(2) Při nižším počtu vyučovacích hodin lze jazykovou školu zřídit jen jako součást střední školy nebo základní školy za podmínky, že se v ní bude vyučovat ve školním roce alespoň 45 vyučovacích hodin týdně. |
(3) Jazyková škola se podle potřeby člení na oddělení jednotlivých jazyků nebo oddělení příbuzných jazyků. |
(4) Jazyková škola zřízená podle odstavce 1 se zruší1) nebo se zřídí jako součást střední školy nebo základní školy, nebude-li ve dvou po sobě jdoucích školních rocích splňovat podmínku podle odstavce 1. |
(5) Jazyková škola zřízená podle odstavce 2 se zruší,1) nebude-li ve dvou po sobě jdoucích školních rocích splňovat podmínku podle odstavce 2. |
§ 2 |
Organizace vyučování |
(1) V jazykových školách se vyučuje podle učebních osnov schválených ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen „ministerstvo“). |
(2) Organizační formou výuky v jazykové škole je kurs. Kurs lze členit na skupiny. Nejvyšší počet posluchačů ve skupině je 25, nejnižší počet posluchačů stanoví ředitel jazykové školy. |
(3) Ředitel jazykové školy může po projednání se školským úřadem zřídit tyto kursy: |
a) základní kurs k osvojení základů jazyka v celkovém rozsahu 420 vyučovacích hodin, |
b) střední kurs k prohloubení a rozšíření znalostí jazyka v celkovém rozsahu 280 až 315 vyučovacích hodin, |
c) specializovaný kurs pro osvojení hlubokých oborově specifických a profesně orientovaných jazykových znalostí v celkovém rozsahu 280 až 315 vyučovacích hodin, |
d) přípravné kursy |
1. ke státní základní jazykové zkoušce v celkovém rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodin, |
2. ke státní všeobecné jazykové zkoušce v celkovém rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodin, |
3. ke státní speciální jazykové zkoušce pro obor překladatelský nebo pro obor tlumočnický v celkovém rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodin, |
e) konverzační kursy |
1. konverzační kurs I navazující na základní kurs, v celkovém rozsahu 280 až 350 vyučovacích hodin, |
2. konverzační kurs II navazující na střední kurs, v celkovém rozsahu 140 až 280 vyučovacích hodin, |
f) speciální kursy, jejichž obsah a rozsah stanoví ředitel jazykové školy podle jejich charakteru a aktuální společenské potřeby, např. kursy intenzívní denní jazykové přípravy pro absolventy středních škol. |
(4) Počet týdenních vyučovacích hodin v kursech uvedených v odstavci 3 písm. a) stanoví ředitel jazykové školy tak, aby 420 vyučovacích hodin absolvovali posluchači nejdříve za dva školní roky a nejpozději za šest školních roků. Kursy v celkovém rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodin absolvují posluchači za jeden školní rok. V ostatních kursech s výjimkou speciálních kursů podle odstavce 3 písm. f) stanoví ředitel jazykové školy počet týdenních vyučovacích hodin tak, aby je posluchači absolvovali nejdříve za dva školní roky a nejpozději za pět školních roků. Pro žáky základních škol se kursy o šesti vyučovacích hodinách týdně nezřizují. Vyučovací hodiny mohou být soustředěny na jeden den v týdnu, v kursech o čtyřech a více hodinách týdně na dva až pět dnů v týdnu. |
(5) Jazyková škola může organizovat dálkové studium jazyků. |
§ 3 |
Organizace školního roku a hodnocení prospěchu |
(1) Při organizaci vyučování a prázdnin v jazykové škole se postupuje obdobně jako při organizaci školního roku v základních a středních školách.2) |
(2) Jazyková škola hodnotí studijní výsledky posluchačů na konci každého pololetí; s hodnocením seznámí učitel kursu posluchače ústně. O úspěšném zakončení kursu vydá jazyková škola posluchači na jeho žádost osvědčení s uvedením prospěchu; žákům základních a středních škol se na požádání vydá osvědčení s uvedením prospěchu také na konci každého školního roku. |
(3) Prospěch posluchačů se klasifikuje čtyřmi stupni: 1 - výborně, 2 - velmi dobře, 3 - dobře, 4 - nevyhověl(a). |
(4) Do následujícího ročníku nemůže být zapsán posluchač, který byl na konci školního roku klasifikován stupněm prospěchu 4 - nevyhověl. |
§ 4 |
Přijímání posluchačů |
(1) Uchazeči se do jazykové školy přihlašují písemně v termínu stanoveném a veřejně vyhlášeném ředitelem jazykové školy. Na přihlášce uvedou druh kursu, který chtějí absolvovat. |
(2) Uchazeče přijímá ředitel jazykové školy podle pořadí došlých přihlášek; může stanovit další zásady, např. zjištění úrovně jazykových znalostí uchazeče o přijetí do kursu pro pokročilé. O zásadách přijímání informuje ředitel jazykové školy již při vyhlášení termínu přijímání. |
(3) Práva a povinnosti posluchačů stanoví vnitřní řád jazykové školy vydaný ředitelem jazykové školy. S jeho obsahem seznámí ředitel jazykové školy posluchače při zahájení studia. Součástí vnitřního řádu školy jsou zásady finančního hrazení výuky podle § 5. |
§ 5 |
Zápisné a úplata za výuku |
(1) Posluchači, popřípadě jejich zaměstnavatel zaplatí před zahájením vyučování zápisné a úplatu za výuku za celý školní rok. Jejich výši stanoví po dohodě se zřizovatelem ředitel jazykové školy podílem z předpokládaných průměrných provozních nákladů na posluchače. U výdělečně činných posluchačů může ředitel jazykové školy stanovit úplatu za výuku až do plné výše předpokládaných průměrných provozních nákladů na posluchače. Hospodaření s těmito příjmy upravuje zvláštní předpis.3) |
(2) Ředitel jazykové školy může ve výjimečných případech s přihlédnutím k sociálním poměrům posluchače nebo zájmům jazykové školy osvobodit posluchače od úplaty za výuku zčásti nebo zcela. |
(3) Zápisné a celá úplata za výuku se posluchačům vrací pouze v případě, že jazyková škola kurs neotevřela a nedošlo k dohodě s posluchačem o přeřazení do jiného kursu. Celá úplata za výuku se též vrací posluchači, který se odhlásil nejpozději v den před zahájením kursu. Zápisné se mu nevrací. |
(4) Podmínky vrácení poměrné části úplaty za výuku posluchači, který se odhlásí z kursu v jeho průběhu, stanoví vnitřní řád jazykové školy. |
ČÁST DRUHÁ |
STÁTNÍ JAZYKOVÉ ZKOUŠKY |
§ 6 |
Státní jazykové zkoušky se konají v jazykových školách. Členy komisí pro státní jazykové zkoušky a členy zkušebních komisí jsou učitelé s pedagogickou a odbornou způsobilostí vyučovat příslušnému cizímu jazyku. |
§ 7 |
(1) Státní jazykové zkoušky jsou základní, všeobecné a speciální. Státní speciální jazykové zkoušky lze vykonat pro obor překladatelský a pro obor tlumočnický. |
(2) Státní jazykovou zkouškou se ověřuje stupeň osvojení cizího jazyka v rozsahu stanoveném podle druhu státní jazykové zkoušky zkušebním řádem pro státní jazykové zkoušky ve státních jazykových školách (dále jen „zkušební řád“) uvedeným v příloze, která je součástí této vyhlášky. |
(3) Státní speciální jazykovou zkoušku mohou vykonat kandidáti, kteří s úspěchem složili státní všeobecnou jazykovou zkoušku. Ředitel jazykové školy může povolit výjimku kandidátovi, který prokáže požadované znalosti příslušného jazyka dokladem o získání vysokoškolské kvalifikace nebo dokladem, který je rovnocenný vysvědčení o státní všeobecné jazykové zkoušce. |
(4) Dokladem o úspěšném vykonání státní jazykové zkoušky je vysvědčení. |
(5) O státní jazykové zkoušce vede jazyková škola protokol. |
§ 8 |
Zkušební období, přihlášky ke státním jazykovým zkouškám |
(1) Státní jazykové zkoušky se konají v období jarním a podzimním. Datum konání zkoušek stanoví po projednání s jazykovými školami ministerstvo. |
(2) Ke státním jazykovým zkouškám konaným v jarním období se kandidáti přihlašují do konce března, ke státním jazykovým zkouškám konaným v podzimním období do konce září u ředitele jazykové školy na předepsaném tiskopise. |
(3) O termínu konání státní jazykové zkoušky vyrozumí jazyková škola kandidáta nejméně tři týdny před jejím konáním. Ředitel může z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, určit kandidátovi náhradní termín. |
§ 9 |
Úplata za státní jazykové zkoušky |
(1) Výši úplaty za státní jazykové zkoušky stanoví ředitel jazykové školy po dohodě se zřizovatelem. |
(2) Nedostaví-li se kandidát ke zkoušce, úplata za státní jazykovou zkoušku se mu nevrací. Za státní jazykovou zkoušku v náhradním termínu kandidát úplatu znovu neplatí. |
(3) Opakuje-li kandidát státní jazykovou zkoušku, zaplatí úplatu za tuto zkoušku znovu. |
§ 10 |
Komise pro státní jazykové zkoušky a zkušební komise |
(1) Státní jazykové zkoušky řídí v každé jazykové škole komise pro státní jazykové zkoušky. Předsedu komise jmenuje ministerstvo do konce dubna pro jarní i podzimní období. Členy komise jmenuje ředitel jazykové školy do konce dubna pro jarní i podzimní období. |
(2) Předseda komise pro státní jazykové zkoušky řídí organizaci zkoušek a dbá na jejich odbornou a jazykovou úroveň. |
(3) Státní jazyková zkouška se koná před tříčlennou zkušební komisí, kterou tvoří předseda zkušební komise a dva členové. Předsedu zkušební komise jmenuje ministerstvo, členy této komise jmenuje ředitel jazykové školy do konce dubna. |
§ 11 |
Společná ustanovení o státních jazykových zkouškách |
(1) Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné a části ústní. Obsah písemné části státních jazykových zkoušek stanoví jazyková škola pověřená ministerstvem. |
(2) Výsledek písemných i ústních částí státních jazykových zkoušek a jejich dílčích složek se klasifikuje stupni: 1 - výborně, 2 - velmi dobře, 3 - dobře, 4 - nevyhověl(a). |
(3) Kandidát, který při písemné části státní jazykové zkoušky byl klasifikován stupněm 4 - nevyhověl, nekoná ústní část státní jazykové zkoušky. |
(4) U státních jazykových zkoušek je kandidát podle výsledků písemné a ústní části zkoušky hodnocen takto: prospěl s vyznamenáním, prospěl velmi dobře, prospěl, neprospěl. |
(5) Kandidát |
a) prospěl s vyznamenáním, jestliže při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 1 - výborně, |
b) prospěl velmi dobře, jestliže nebyl hodnocen stupněm prospěl s vyznamenáním a při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře než stupněm 2 - velmi dobře, |
c) prospěl, jestliže nebyl hodnocen stupněm prospěl s vyznamenáním ani stupněm prospěl velmi dobře a při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře než stupněm 3 - dobře, |
d) neprospěl, jestliže při ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 4 - nevyhověl. |
(6) Podrobnosti o obsahu, rozsahu a hodnocení státních jazykových zkoušek stanoví zkušební řád uvedený v příloze, která je součástí této vyhlášky. |
(7) Vysvědčení o vykonané státní jazykové zkoušce se opatří kulatým razítkem jazykové školy, podpisem předsedy zkušební komise pro státní jazykové zkoušky a podpisem ředitele jazykové školy. |
(8) Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, povolí komise pro státní jazykové zkoušky její opakování za podmínek stanovených ve zkušebním řádu uvedeném v příloze, která je součástí této vyhlášky. |
|
ČÁST TŘETÍ |
§ 12 |
Zrušovací ustanovení |
Zrušuje se vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky č. 121/1988 Sb., o lidových školách jazyků, jazykových školách a státních jazykových zkouškách. |
§ 13 |
Účinnost |
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1992. |
|
Ministr: |
prof. PhDr. Piťha v. r. |
|
.png)
|
Příloha |
ZKUŠEBNÍ ŘÁD
pro státní jazykové zkoušky ve státních jazykových školách |
Čl. 1 |
Státní základní jazyková zkouška |
(1) Obsah státní základní jazykové zkoušky je zaměřen na otázky denního života a na základní otázky politického, hospodářského a kulturního dění v České a Slovenské Federativní Republice a v dané jazykové oblasti. Kandidát má zkouškou prokázat schopnost porozumět mluvenému i psanému textu a samostatně se ústně i písemně vyjadřovat o daných tématech v rozsahu jazykových prostředků stanovených učebními osnovami pro základní kurs ve státní jazykové škole; požaduje se znalost 2000 až 2500 lexikálních jednotek. |
(2) V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje |
a) stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 4 minut, |
b) stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 600 slov, |
c) schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce, |
d) dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení v celkovém rozsahu asi 300 slov. |
(3) Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. b) a d) lze používat slovníku. |
(4) V ústní části zkoušky, která trvá nejdéle 20 minut, se u kandidáta ověřuje |
a) schopnost pohotově reagovat v běžných situacích denního života, |
b) dovednost plynně hovořit o daných tématech. |
Čl. 2 |
Státní všeobecná jazyková zkouška |
(1) Obsah státní všeobecné jazykové zkoušky je zaměřen obdobným způsobem jako u státní základní jazykové zkoušky a na základní problematiku kandidátova pracovního oboru; kandidát má zkouškou prokázat hlubší znalosti a větší míru osvojení cizího jazyka, a to v rozsahu jazykových prostředků a znalostí stanovených učebními osnovami pro základní a střední kurs ve státní jazykové škole. Požaduje se znalost přibližně 4000 lexikálních jednotek. |
(2) V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje |
a) stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 6 minut, |
b) stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 1000 slov, |
c) schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce, |
d) základní znalost reálií zemí příslušné jazykové oblasti a reálií České a Slovenské Federativní Republiky v cizím jazyce, |
e) dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení či volně zpracovat v cizím jazyce dané téma v celkovém rozsahu asi 500 slov. |
(3) Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. b) a e) může kandidát používat slovníku. |
(4) V ústní části zkoušky, která trvá nejdéle 30 minut, se u kandidáta ověřuje |
a) schopnost pohotově a spontánně reagovat v cizím jazyce v běžných situacích denního života, |
b) dovednost plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech a o vlastní četbě v originále. |
Čl. 3 |
Státní speciální jazykové zkoušky |
(1) Státní speciální jazykové zkoušky lze skládat pro obor překladatelský nebo pro obor tlumočnický. |
(2) Obsah státní speciální jazykové zkoušky je zaměřen obdobným způsobem jako u státní všeobecné jazykové zkoušky. Kandidát má zkouškou prokázat hluboké znalosti a vysokou míru osvojení cizího jazyka, jistotu v jazykových dovednostech a schopnostech specifických pro kandidátův obor v rozsahu osnov pro vyšší specializované kursy jazykových škol. Požaduje se znalost přibližně 5000 lexikálních jednotek a pasívní znalost dalších 2000 až 3000 lexikálních jednotek z obecné a profesně orientované slovní zásoby, zejména z oboru, v němž kandidát pracuje. |
Čl. 4 |
Státní speciální jazyková zkouška pro obor překladatelský |
(1) Těžiště státní speciální jazykové zkoušky pro obor překladatelský je v její písemné části. |
(2) V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje |
a) stupeň porozumění čteným textům v celkovém rozsahu 800 až 1000 slov čerpaným z různých funkčních stylů, |
b) dovednost přeložit obtížný obecný cizojazyčný, popřípadě odborný cizojazyčný text z kandidátova oboru v rozsahu přibližně 200 slov do českého nebo slovenského jazyka, |
c) dovednost přeložit obtížný obecný text, popřípadě odborný český nebo slovenský text z kandidátova oboru v rozsahu přibližně 150 slov do cizího jazyka, |
d) rozsah znalostí reálií zemí příslušné jazykové oblasti v cizím jazyce s důrazem na jejich význam pro speciální dovednosti překladatelské, |
e) dovednost sestavit sdělení v cizím jazyce či volně zpracovat dané téma v celkovém rozsahu asi 600 slov. |
(3) Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při práci může kandidát používat slovníky, popřípadě další příručky se souhlasem zkušební komise. |
(4) V ústní části zkoušky, která trvá nejdéle 30 minut, se u kandidáta ověřuje |
a) dovednost porozumět vyslechnutému projevu, pohotově reagovat a jazykově správně hovořit na daná témata (v rozsahu státní všeobecné jazykové zkoušky), |
b) dovednost volně převést čtený text z cizího jazyka do českého nebo slovenského jazyka a naopak. |
Čl. 5 |
Státní speciální jazyková zkouška pro obor tlumočnický |
(1) Těžiště státní speciální jazykové zkoušky pro obor tlumočnický je v její ústní části. |
(2) V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje |
a) stupeň porozumění vyslechnutému textu v celkovém rozsahu asi 8 minut, |
b) rozsah znalostí reálií zemí příslušné jazykové oblasti s důrazem na jejich význam pro speciální dovednosti tlumočení, |
c) dovednost pohotově sestavit v cizím jazyce sdělení, reprodukovat text vyslechnutý v českém nebo slovenském jazyce či volně zpracovat dané téma v celkovém rozsahu asi 600 slov. |
(3) Pro vypracování písemné části se stanoví doba 3 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. c) může kandidát používat slovníku. |
(4) V ústní části zkoušky, která trvá nejdéle 45 minut, se ověřuje |
a) dovednost pohotově, plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech, |
b) dovednost konsekutivně tlumočit mluvený a reprodukovaný projev z cizího jazyka do českého nebo slovenského jazyka a naopak. |
Čl. 6 |
Společná ustanovení |
(1) Během písemné části zkoušky dozírající učitel dohlíží, aby kandidáti pracovali zcela samostatně. Doba pobytu kandidáta mimo zkušební místnost se poznamenává do protokolu o průběhu písemné části zkoušky. |
(2) Počíná-li si kandidát při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo člen zkušební komise jeho zkoušku a po poradě zkušební komise nebo při písemné zkoušce po poradě s předsedou komise pro státní jazykové zkoušky mu sdělí, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude zkoušku, popřípadě její část písemnou nebo ústní v nejbližším zkušebním období opakovat. |
(3) Při zkoušce se požaduje dobrá znalost českého nebo slovenského jazyka. |
(4) Při stanovení celkového výsledku písemné části zkoušky se přihlíží ke všem jejím složkám. Celková úroveň písemné části zkoušky kandidáta se zvlášť pečlivě zvažuje, jestliže kandidát z některé její složky neprospěl. |
(5) Výsledek písemné části zkoušky sdělí předseda komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi písemně nejméně týden před začátkem ústní části zkoušky; současně sdělí kandidátům, kteří úspěšně vykonali písemnou část zkoušky, termín ústní části zkoušky. |
(6) Jestliže kandidát nevyhověl při písemné části zkoušky, nemůže konat ústní část zkoušky. Předseda komise pro státní jazykové zkoušky jej vyrozumí o možnosti přihlásit se ke státní jazykové zkoušce v některém z následujících zkušebních období. |
(7) Ústní část zkoušky se koná nejdříve za 14 dní po zkoušce písemné. |
(8) Po zadání otázky k ústní části zkoušky se poskytne kandidátovi nejvýše 15 minut na osobní přípravu. |
(9) V ústní části zkoušky, která má formu rozhovoru v příslušném cizím jazyce, může být projev kandidáta stimulován různým názorným materiálem (fotografie, prospekty, tabulky, grafy, diapozitivy, obrázkové publikace, mapy apod.), čteným textem, mluveným i reprodukovaným projevem. Kandidátovi se poskytne možnost souvislejšího samostatného projevu v cizím jazyce. |
(10) Konkrétní obsahové zaměření ústní části zkoušky si kandidát vylosuje. |
(11) Pro hodnocení ústní části zkoušky je rozhodující praktické zvládnutí jazyka v jeho sociálních funkcích. Přihlíží se rovněž k výslovnosti, k intonaci, celkové dynamice ústního projevu a ke znalostem reálií České a Slovenské Federativní Republiky a zemí dané jazykové oblasti. O klasifikaci ústní části zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním. |
(12) Po vyhodnocení ústní části zkoušky hodnotí komise celkový výsledek státní jazykové zkoušky. Jednání zkušební komise při hodnocení je neveřejné. Při stanovení celkového výsledku státní jazykové zkoušky se přihlédne k výsledkům písemné i ústní části zkoušky. Výsledek státní jazykové zkoušky sdělí kandidátovi předseda zkušební komise před celou komisí v den, kdy kandidát vykonal ústní část zkoušky. |
(13) Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, může komise pro státní jazykové zkoušky povolit opakování, a to buď jen části ústní, nebo opakování celé zkoušky. Opakování pouze ústní části zkoušky v nejbližším zkušebním období povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je klasifikována stupněm prospěchu 1 - výborně, 2 - velmi dobře. Opakování celé státní jazykové zkoušky nejdříve za rok povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je hodnocena stupněm 3 - dobře nebo 4 - nevyhověl. |
Poznámky pod čiarou |
1) § 12 odst. 3 písm. d) zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. |
2) Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 362/1991 Sb., o organizaci školního roku v základních školách, středních školách a speciálních školách. |
3) Vyhláška ministerstva financí České republiky č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací. |